| |||
Učebna 302 všici v ní Nakonec jsem poslechl Sin a rozloučil se s ní. Vzal si své věci a zamířil chodbou, kam mi řekla. Jenže asi tomu někdo nechce, protože mi začala další hodina a nejspíš nesmím přijít pozdě. Takže ještě hodinu tu zlatavou deku přes záda, která nejde sundat budu muset přetrpět. Ani jsem vlastně pořádně nevěděl kam jdu, ale nějak jsem prostě cítil, že jdu dobře a nakonec jsem došel do učebny. Ani to nebylo nijak daleko. Vylezl jsem z vyhlídky, chvilku rovně a bum do třídy. "Zdravím," řekl jsem již odhodlaněji než při své první hodině. Už jsem byl málem sežrán dvěma dračicemi, takže mě už nic nemůže překvapit. Hezky jsem se usadil (16G) a čekal, co bude dál. |
| |||
Posun skupinky na žádost Felixe Felix se tedy nakonec vydá jako první po schodech nahoru. Učebna 302 je téměř naproti schodišti, takže jí nejde minout. Váš příchod doprovází pohled Oranila, který sedí za katedrou. Vlk svou skupinku dovede do druhé zadní lavice, kde si lehne vedle lavice a čeká na začátek hodiny. |
| |||
304-chodby-knihovna Neuvěřitelné Razieli! Tys to úplně nezkonil! Ač je to neuvěřitelné konečně se mi něco na hodine povedlom i když na druhý pokus, přesto povedlo. Aard vyšlo poměrně dobře, Tortun to dle očekávání zastavil i přes můj drobný pokus o oklamání a odvedení pozornosti. Žádné poznámky nemám a zbývá tedy už jen verdikt Svena. Který díky bohům dopadl dobře. Dokonce i s povzbudivým úsměvem. Konečně mi to dodalo aspoň trochu na sebedůvěře. Sice to, že můj trest napsat nějakou esej přetrvává, ale to se dalo čekat. Jen kývnu aby šlo vidět, že rozumím. Než se stihnu znova posadit Sven už ukončuje hodinu. Že bych konečně odešel z toho místa, kde se mi tak nedařilo? Jistěže ne. Zastaví nás Tortun. Ale aspoň má nějaké zajímavé informace. Když se na něho máme obracet s problémy a dotazy... Třeba bude vědět co se tu dělo v pátek a možná dokonce i bude vědět jak je to s těmi znameními! Až se i lehce usměju. Konečně nějaké pozitivní zprávy. Chvíli poté je oznamováno, že se nám změní rozvrh. Když se mi zahřívá brašna, trochu znejistím, když netuším o co jde, ale když to za chvíli přestane a všimnu si, že se jen změnil rozvrh zase se uklidním. Moc se toho nezměnilo, sice ani ten starý rozvrh jsem neměl moc prostudovaný, tak moc nevím co se změnilo. Ale hlavní změna je ta individuální hodina. Tam pořeším ty znamení a ten pátek. Líp už to vycházet nemůže. Poté už mě nic ve třídě nedrží, ale i tak odcházím mezi posledními. Vyrážím rovnou do knihovny. Ten trest se sám nenapíše. A navíc taky mě to zajímá. Po cestě se, pokud mě někdo vysloveě nezastaví, nezdržuju a jdu rovnou ke knihovně, kterou si naštěstí pamatuju kde je. V knihovně, přesto jak je krásná a vyzdobená si toho moc nevšímám. Jen rychle procházím knihovnou a hledám někde v zákoutích někoho, kdo by mi k tomu něco řekl. První, kterého jsem našel byl naštěstí někdo koho znám - Jigme. Jdu tedy za ním a až si mě všimne, kývnu na pozdrav, protože už jsme se dneska mnohokrát viděli a zdravit ho ěnkolikrát za den... No to není úplně to pravé ořechové. "Ty už se tu určitě vyznáš... Pomůžeš mi? Nějak se tu nedokážu zorientovat." To že jsem se o to ani moc nesnažil už nebudu zmiňovat, bylo by to k ničemu a ztráta času... |
doba vygenerování stránky: 1.5443630218506 sekund