| |||
304 - chodba Tiše sedím, tvářím se ideálně, že tu vůbec nejsem. Už už to vypadá, že budeme moci jít, když nás zastaví Tortun. Zblednu. To vypadá, že něco bude chtít. Naštěstí jde jen o proslov typu "máte-li problémy zastavte se". Výborně. Tam u něj mne rozhodně nikdo nikdy neuvidí. Co by mne tam mohlo sežrat. Ano správně. Naprosto cokoliv. Nechává si tu Lea a Hope. Omluvně se na ně podívám a vypálím ze třídy co to jde. Zastavím se ale na chodbě a stranou ode dveří na ně čekám. Když se ozve hlas, opět o něco zesinám. Neříkala jsem si právě něco? To je ale podraz! |
| |||
Dvůr - Louky nikdo konkrétní Pokud by se rozhodl zápasit démon, rozhodně by to byla zajímavá podívaná. Místo souboje se však dají do řeči, takže po chvíli ztrácím koncetraci a uvažuji co budu dělat po dobu volné hodiny. K hovoru mne vrátí, když si všimnu pohledu mým směrem. Na Sigiho se jen usměji a pokrčím jedním z párů pacek. Než se stačím rozmyslet, začnou se přede mnou psát nějaká slova. Pousměji se. To vypadá pozitivně, že myslejí na to, abych zprávu také dostala. Když skončí hlášení, sáhnu do brašny pro vlastní rozvrh. O individuální hodinu tento týden jsem již přišla. Hmm. No nic. A mám hodinu volna. Nakonec tedy pokynu zbytku studentů a profesorovi co tam zůstali a vydám se za čtyřtaktu na louky, abych tam trénovala to, co po mne profesor chtěl. Nevkládám do toho ale příliš nadějí. To mi bude jistě trvat, než se naučím. |
doba vygenerování stránky: 1.3150520324707 sekund