| |||
DVŮR - BOJOVÉ CVIČENÍ UPÍŘI VŠICHNI Seřadí se. Otáčet musím jen jednu studentku, tak pravděpodobně úspěch. Když se rozeběhnou, položím dlaň na zem a zavřu oči. Nebýt jedním z rasy, asi bych nedokázal upíry sledovat, takhle mám ale celkem přehled o tom, jak na tom jsou. Sonje se daří trefovat tak, že nikdy nečeká příliš dlouho na to, než pavoučnice či Sigi projdou. Také dorazí první. Když dorazí všichni, přejedu je pohledem. „To bylo velmi slušné. Máte sice ještě rezervy, ale slušné.“ Pronesu a nechávám ty dva vydýchat. „Jak ale vidíte i mezi upíří rychlostí je rozdíl. Slečna Sonja svůj maximum splnila na 91%, slečna Sarah na 88% a pan Marcos na 83%. Nebude tedy od věci, když tento fakt vezmete v potaz a budete trénovat.“ Pokynu jim hlavou. „A na přání slečny Sarah si můžeme předvést, k čemu vám vlastně trénink rychlosti bude.“ Mávnu rukou a trať se přetransformuje do vyhraněného velkého placu. (Zmizí i tunel z jídelny.) Stoupnu si do vytvořeného placu. „Prosím přidejte se ke mne.“ Vybídnu Sarah a otočím se ke zbytku. „Na vaší rychlosti leckdy závisí váš život. Jistě většina tvorů není tak rychlá jako upíři, nicméně najdou se tací, kteří proti vám mají účinnou obranu, případně jsou ještě rychlejší než vy.“ Otočím se k Sarah. „Prosím, zaútočte na mne, jakkoliv uznáte za vhodné.“ Odteď můžete pro dvůr psát soukromě. |
| |||
Chodba - kraj jezera především Malachi, Venge Jdu kousek od těch dvou a snažím se nevnímat co si říkají, docela se mi to myslím i daří. Doufám, že nemají v plánu nějaký podraz. U jezera vejdu do vody a úlevně vydechnu. Voda to je i můj živel, ale ani na okamžik nespouštím ty dva z očí. |
doba vygenerování stránky: 1.5484359264374 sekund