| |||
Chodba - kraj jezera především Malachi, papa Otočí se k nám. Na první otázku kývnu, stejně tak jako na potvrzení, že jí doprovodím. Vypadá to, že s ní budu moci zůstat. Výborně. Když se rozejde skupinka, vyrazíme s Mal také a za námi papa. "Vypadá to tak." Odvětím stejně tiše a začínám střádat plány, jak se... Oči se mi trochu rozsvítí. "Ale mám nápad." Špitnu k ní ještě o něco tišeji. Pokud nás nikdo nezastaví, tak i s ocáskem dojdeme až k okraji jezera. |
| |||
Upíří hodina Povytáhnu obočí, když se profesor zeptá těch dvou, jestli se budou taky účastnit. Jeden souhlas mě pochopitelně potěší, druhý ani zdaleka ne tolik. Někdo by mu měl vysvětlit, že křeny nemá nikdo rád. Bohužel vzápětí jsem nucena zaměřit pozornost zpět na profesora. Ještě ráno bych ho asi přiblížit nenechala, ale teď, když mám dobrou náladu, tak proč ne. Jenže v zápětí mám na zápěstí jakýsi náramek. Dost nenadšeně si prohlížím nový šperk. Plavat. No dobře. A šperkům se stávají nehody, že? Otočím se na Vengeho a tázavě na něj kouknu. Snažím se naprosto ignorovat modrého draka. Je pochopitelně spousta jiných činností, které by se ve vodě dali dělat a stály by energii. Pokud mě Venge nechá, chytím se ho a nechám se vést k jezeru. „To budeš mít odteď pořád doprovod?“ Nakloním se k němu ideálně tak, aby to nikdo jiný neslyšel. |
| |||
Chodba před MT01 - Dvůr - BOJOVÉ CVIČENÍ UPÍŘI Byl bych raději kdybychom se účastnit nemuseli, ale osud (respektive synator) nám není nakloněn. Tudíž pokud kývne Synátor, tak my též. A on zcela jistě kývne. Takže budu následovat ty dva mlčky k jezeru a proti takovému cvičení nemám výtky. Snad jen, ledaže by.. ta má jiné starosti.. snad. |
doba vygenerování stránky: 1.4829649925232 sekund