| |||
DVŮR A KOLEM ŠKOLY - BOJOVÉ CVIČENÍ UPÍŘI VŠICHNI Vyrazíme a skupinka se táhne za mnou. Jen jedna ze slečen se mnou srovná krok. "Inu a co má společného běh s bojem?" Opáčím s lehce potutelným úsměvem a zastavím na dvoře, kde se otočím a počkám, až nás dojdou všichni. Draci s mořskou pannou pokračují dále, takže jakmile dorazí i Sonja, přejedu je pohledem a začnu mluvit. "Jak jsem již říkal... Dnes se budeme věnovat vaší rychlosti a výdrži. Nemůžete se učit boj, dokud nebudete mít odpovídající kondici. Pro začátek zkusíme běh. Kolem školy. Prvních patnáct minut. Uvidíme, jak si povedete. Tentokrát žádné omezení vaší rychlosti." Pokývnu jim hlavou a ustoupím až na trávu. Tam se sehnu a položím dlaň na zem. Ze země se zvednou tenké pilíře a na dohled na obě strany se objeví menší krystalické značky, vytyčující trať kolem školy. "Vzhledem k tomu, že se škola nachází napůl nad srázem, budeme probíhat skrze jídelnu. Dejte si pozor ve vstupu, bude to užší prostor než zbytek tratě." Skrze jídelnu momentálně skutečně vede krystalický tunel. Celkem úzký - až tak, že jím může naráz probíhat jen jeden student. Pobídnu je, ať se postaví na začátek dráhy. Směr bude po směru hodinových ručiček, tedy směrem ke stájím a tímto směrem. Kdo si stoupne špatně, otočím ho. "Můžete začít." Pobídnu je, pokud nejsou nějaké další dotazy. Tato činnost se odráží od vaší rychlosti, bude stačit popis jak běžíte, nicméně máme tu pomalejší členy, kteří budou brzdit průchod skrze jídelnu, takže od každého z vás budu potřebovat 3 hody na to, jak se tam střetnete. Vyhodnocení přijde až v mém dalším postu. |
| |||
Chodba - kraj jezera především Malachi, papa Otočí se k nám. Na první otázku kývnu, stejně tak jako na potvrzení, že jí doprovodím. Vypadá to, že s ní budu moci zůstat. Výborně. Když se rozejde skupinka, vyrazíme s Mal také a za námi papa. "Vypadá to tak." Odvětím stejně tiše a začínám střádat plány, jak se... Oči se mi trochu rozsvítí. "Ale mám nápad." Špitnu k ní ještě o něco tišeji. Pokud nás nikdo nezastaví, tak i s ocáskem dojdeme až k okraji jezera. |
| |||
Upíří hodina Povytáhnu obočí, když se profesor zeptá těch dvou, jestli se budou taky účastnit. Jeden souhlas mě pochopitelně potěší, druhý ani zdaleka ne tolik. Někdo by mu měl vysvětlit, že křeny nemá nikdo rád. Bohužel vzápětí jsem nucena zaměřit pozornost zpět na profesora. Ještě ráno bych ho asi přiblížit nenechala, ale teď, když mám dobrou náladu, tak proč ne. Jenže v zápětí mám na zápěstí jakýsi náramek. Dost nenadšeně si prohlížím nový šperk. Plavat. No dobře. A šperkům se stávají nehody, že? Otočím se na Vengeho a tázavě na něj kouknu. Snažím se naprosto ignorovat modrého draka. Je pochopitelně spousta jiných činností, které by se ve vodě dali dělat a stály by energii. Pokud mě Venge nechá, chytím se ho a nechám se vést k jezeru. „To budeš mít odteď pořád doprovod?“ Nakloním se k němu ideálně tak, aby to nikdo jiný neslyšel. |
| |||
Chodba před MT01 - Dvůr - BOJOVÉ CVIČENÍ UPÍŘI Byl bych raději kdybychom se účastnit nemuseli, ale osud (respektive synator) nám není nakloněn. Tudíž pokud kývne Synátor, tak my též. A on zcela jistě kývne. Takže budu následovat ty dva mlčky k jezeru a proti takovému cvičení nemám výtky. Snad jen, ledaže by.. ta má jiné starosti.. snad. |
doba vygenerování stránky: 1.4458169937134 sekund