| |||
303 Zbývající tvorové Přivřenýma očima sleduju, jak se učebna vyprazdňuje. Po chvíli začnu trochu netrpělivě poklepávat prsty na stůl. Dračice nakonec taky zmizí a já ji chvíli následuju pohledem, jak nemám úplně dobrý pocit z toho, jak se na začátku hodiny šklebila. Taky vím, že patří do naší koleje, což mi na klidu moc nepřidá. Asi začínám být paranoidní. Nakonec už mi to nedá a zcela zjevně bez zájmu dojdu k ředitelovi. Chvilku si prohlížím zapokličkovaný kotlík a pak kouknu na muže. "Co s tímhle uděláte?" |
| |||
303 Miko Nepatrně mi cukne koutek z uraženého výrazu do polovičatého úsměvu, ale rychle se zase vrátí zpět. „A je někdo, kdo tě zvlášť zaujal, že bys nás seznámila blíž?“ Povytáhnu obočí a překlad je jasný: naštval tě v poslední době někdo? Po tom, co odpoví, se vyšvihnu na nohy a vytáhnu i Miko. Dle jejích instrukcí zamířím ke dveřím a ven. |
| |||
Chodba Přízemí - Dvůr Po mne dojde ještě spousta tvorů. Přátelsky se na všechny usmívám a pokynu jim hlavou. Pak začne profesor mluvit, tak se lehce sehnu, abych viděla, co říká. Venku? Rychlost? Lehce nakrčím čelo. Tato hodina asi nebude jednoduchá. Zrovna s rychlostí jsem docela na štíru. Za to výdrž bych slušnou mít měla. No uvidíme. Když se rozejde, projdu za ním a kráčím směrem ven. Můj krok opět doprovází čtyřtakt klapnutí o kameny. Zastavím se na dvoře dostatečně blízko profesora, abych viděla další instrukce. |
doba vygenerování stránky: 1.5725409984589 sekund