| |||
Chodba před tělocvičnami Sigi a ti čekající "Mám dnes již jen přeměňování. Ty máš boj?" Zeptám se váhavě. Nechce se mi ho nechávat na takové hodině samotného. "Jak tě doprovodím." Kývnu nakonec tedy trochu neochotně hlavou, když mne pobídne. "Vrátím se hned jak to půjde." Pronesu nakonec odhodlaně. Dojdeme do chodby, kde se to nějak nashromáždilo. Nervózně sebou cuknu a podívám se po upírech okolo. |
| |||
Vyhlídka - u hájenky Rara Když se přede mnou někdo z ničeho nic objeví, málem se přerazím, jak se osobě snažím vyhnout. Bohužel jsem už měla velkou rychlost a když jsem zaváhala, bokem jsem narazila do zábradlí, jak jsem se snažila se otočit. Naštěstí se mi povedlo se o zábradlí zastavit, abych nepřepadla. Tohle by pravděpodobně bolelo i mě. Skok je jedna věc, pád podél zdi něco úplně jiného. S rozšířenými zornicemi a pachem krve v nosu se zadívám na ducha. Bohužel vím naprosto přesně, že proti ní mi jsou drápy k ničemu a magie není tak uspokojující. Knihu tisknu podvědomě k sobě. Teprve po chvíli mi dojde, že něco říkala a dokonce i co. „Kura to dá brzy dopořádku.“ Jako by mi snad záleželo na tom, jestlimě vyloučí. V tuhle chvíli. Možná lepší řešení. Už jsem se ale zdržela až moc a očima neustále těkám ke vchodu do školy. Proměním se a silně se odrazím a mávnu křídly. Pryč. Jenže kam? Zakroužím kolem školy a pak podvědomě zamířím k lesu, respektive k hájence. Třeba mě jeho magie ukryje. Knihu držím v bezpečí ve spárech. Zase se proměním u prvních stromů a schovám se u zadního vchodu do hájenky. |
| |||
K MT01 Yqi „To je možné, ale skutečně bych byl radši, kdybych věděl, že jsi v pořádku, než si zase bude někdo vymýšlet nějaké bejkárny.“ Znovu polechtám jeden z pruhů. „Zvlášť vzhledem k tomu, že má jít o boj.“ Uvedu na pravou míru. Chvilku zaváhám, ale je pravda, že bych nerad přišel na hodinu pozdě. „Byl bych rád, kdyby kdykoli bylo co nejdřív.“ Využiju toho, že se jí stále dotýkám a přidám do svého hlasu trochu své moci, abych si byl jistý, že na ošetřovnu přeci jen zamíří. Pak se rozejdu směrem k tělocvičně. „No, doufám, že to půjde líp než minule.“ Podotknu nakonec. |
doba vygenerování stránky: 1.7279260158539 sekund