| |||
Přízemí - hala Sigi "Na to je většinou spoustu času mezi hodinami." Pokrčím rameny. Jsou tu dlouhé hodiny nic nedělání, komu by to k odpočinku nestačilo? Nicméně to nějak zvláště neřeším a spokojeně zamručím, když mne pohladí přes pruhy. "Je to jen blbě našlápnuté. To se stávalo každou chvíli." Pokrčím rameny. Nicméně já chci zamířit k tělocvičnám a on míří na druhou stranu. "Já tam mohu zajít kdykoliv, ty bys měl jít na hodinu..." Namítnu, když se snaží doprovodit on mne. Lehce nakrčím čelo. |
| |||
K ošetřovně Yqi a mouchy Pousměju se. „Já vím, že ne, ale musíš si taky chvíli odpočinout, ne?“ Zatvářím se jako andílek a pohladím ji po zebřím boku. Docela mě zaujme tahle cesta a uvažuju, proč vlastně tudy nechodím častěji. Jo, je to o něco delší, ale co jako? „Taky doufál, ale rád bych, abys byla úplně v pořádku.“ Znovu ji pohladím. Obříka jsem si moc nevšimnul, jak jsem přemýšlel o tom, jak vyřešit ty hloupé schody. Mezitím se pokusím dojít před ošetřovnu. Nemíním jít na hodinu dřív, než uvidím, jak zmizela za těmi dveřmi. Povzbudivě se na ni usměju. „Rozhodně budu klidnější, když budu vědět, že jsi ve formě.“ |
| |||
Chodba - stáje - k tělocvičnám především Sigi, okrajově Jožin "Nedělám to přece kvůli zábavě." Namítnu jen na jeho slova, ale nijak se s ním nepřu, že bych tam být neměla. Pak pomalým krokem vyrazíme kolem profesorů chodbou směrem dolů. Je zajímavé, že v chodbě jsou z oken vidět pozemky za školou. Nakonec se ocitneme ve stájích. Hodím pohledem po přítomném poloobříkovi. Pokynu mu hlavou, pokud se na nás podívá, ale nezastavuji se a pokračuji po rampě ven. Obejdu roh budovy a zamířím do přízemí budovy. Vyhnuli jsme se tak všem schodům. "Tak dlouho doufám na ošetřovně nebudu..." Zamumlám trochu rozmrzele. |
doba vygenerování stránky: 1.5335988998413 sekund