| |||
303 k MT01 „Poslední hodina by měla být od jedenácti, tak po ní, ačkoli do východu slunce bude ještě daleko.“ Pokrčím rameny. Fakt mě docela baví, jak se snaží dělat, že mi vůbec nečumí na kozy. Po pěti minutách čumění. Jenže to už je Sonja na útěku, takže mu věnuju vzdušný polibek a než stačí mrknout, jsem taky pryč. Lehkým výklusem, abych dala najevo, že přeci žádný problém, dorazím hned po Sonje. Mávnu profesorovi a ležérně se protáhnu. |
| |||
303 Hlavně Venge Věnuji řediteli zářivý úsměv, když mi poděkuje za spacifikování kalamity. Taky nevím, proč začali ostatní tolik panikařit. Jen trocha ohně. Se divím, že v tom případě nelinčujou našeho ohnivého démona. Pak už nezbývá než sledovat hodnocení ostatních. Nic moc zábavného, jestli to tak můžu říct. Na ohodnocení mého lekvaru pokrčím rameny. „Na minulé hodině bylo poněkud horko, tak jsem si to potřebovala vynahradit a asi jsem se nechala trochu unést. Příště se na to pokusím pamatovat.“ Radši nekomentuju, že minulej profesor je asi tak trochu magor a má zcela nereálné požadavky, ale stále se snažím udržet dobré nálady, takže se do této diskuse pro teď nepouštím. Místo toho se zase přisunu blíž k Vengemu. Když se zeptá, jestli mám teď další hodinu, moc nadšeně se nezatvářím. „Za deset minut mám další hodinu, pak hodinu volna a pak od jedenácti zase společnou.“ Pokrčím rameny. Nehledě na to, co to má teď být za hodinu. To bude peklo. „Jo, pomoc bych asi ocenila. A pak trochu polejt, až hodina skončí.“ No jestli to bude vypadat na jeho hodinách pořád stejně, tak možná fakt radši zmizet. |
| |||
Učebna 303 Venge, Malachi K otmu, abych věděl, že jsem ten lektvar sprznil, jsem nepotřeboval ani hodnocení, to mi bylo celkem jasný. Vengeho jsem malinko poostrčil, aby si s těma bublinama nehrál. Zdá se, že se neustále stávám otcem, aniž bych potom toužil. Další nová forma života. Do pekla, já mám plodný i ruce. Nepobral jsem tu poznámku k Vengemu, ale stavit se za ním může. Vyčkávám co bude dělat Venge a snažím se vypadat, jakože vůbec, ale vůbec neposlouchám cizí rozhovor. Podivím se nad tím, že můj kotlík zůstal na místě, zatímco ostatní zmizeli. Řekněte mi, že se o to mám postarat a mě asi šlehne. Promnu si zátylek a tázavě hledím z kotlíku na ředitele a zpět, dokud si mě nevšimne, nebo dokud neodejde Shrey, nechci ho rušit uprostřed rozhovoru. Ale tak kdyby chtěl, abych se o svůj výtvor postaral, tak by řekl, ne. |
| |||
Učebna 303 - MT01 Sarah, Patrick, Diagh, Chrys "Jasně, trochu jsem zaspala." zatvářím se jako neviňátko. Něco na tom chlapovi mi nesedí, mám z něj husí kůži, jenže už jako člověk jsem si dost zahrávala s ohněm a proměna to příliš nezměnila. Nějak ve mě autority vyvolávají pocity revolty. I když mám pořád v živé paměti lekci od šlechty. Nic z čeho bych se za nějaký čas neoklepala. "Já mám hodinu, volno a pak další hodinu. Takže zatím Paťo." mávnu na něj a upíří rychlostí utíkám na hodinu, opatrně se vyhnu hloučku u dveří a zastavím se tak dva metry od pavoučice. "Zdravím pane profesore, na co se čeká?" zeptám se zvědavě a rozhlédnu se. |
| |||
Učebna 303 Vysychá mi v krku, jak se profesor přibližuje, raději se schoulím do židle, Gyzma pevně držíc v náručí. Se sklopenýma očima poslouchám co říká. Nepokáral mě, tak jak by to udělal otec, tak se malinko uvolním a kývnu, ale neodvážím se na něj přímo pohlédnout. Jakmile je dostatečně daleko, zapíši si poznámku k lektvaru, aby se mi příště dařilo lépe. A možná bych mohla více trénovat, abych se zlepšila. Chtěla jsem odejít na další hodinu, jenže u dveří je moooc tvorů, takže raději počkám, až se uvolní cesta a pak teprve odejdu na další hodinu. Vylekaně sebou trhnu, když kotlík zmizí. |
| |||
Učebna 303 Reakce se různí. Všechny víceméně prozatím přejdu. Však dívce, co se snažila svou nepozornost svést na Sigiho jen sdělím, že démon nebyl jediný kdo odpoutával její pozornost a že by tedy měla asi trénovat svou vůli a pozornost, když jí to dělá problémy. Přesto jsem potřeboval pokračovat, takže na delší hovor nebyl čas. Kolem Tortuna se vytvoří nějaký hlouček, ale to je jeho problém. Důležité je, že dívka, která si dnes vedla nejlépe se vydala ke katedře. Než ke mne dojde, tak všechny kotlíky až na jeden zmizí. A to konkrétně zapokličkovaný u Gerrira. „Za svou pečlivou práci si zasloužíte mít nějaký výsledek své činnosti. Ovšem, bylo to Vaše poprvé a i když jste postupovala podle instrukcí, lektvar nebude nijak výrazněji silný. Jak lektvary posílit se jistě naučíte v průběhu studia. Nicméně…“ Zalovím ve vnitřní kapse kabátu a vylovím zdobenou lahvičku naplněnou jasně zářící rudou tekutinou. Je z ní cítit ohromné množství energie. Kupodivu také vydává teplo. „Zde máte silnější verzi lektvaru, kterou jste dnes vytvářeli. Má sílu zvrátit téměř i smrt, pokud je použit krátce po zranění. Snese se s jakýmkoliv životním organismem. Využijte jej moudře.“ S tím jí lektvar vložím do dlaně. |
doba vygenerování stránky: 1.564386844635 sekund