| |||
303 Pozorně jsem poslouchala a četla instrukce z tabule a trochu sebou cukla leknutím, když se předemnou objevily bylinky a věcička na oheň, jak jsem se po chvilce dozvěděla. Podle příkladu ostatních onu věc zlomím a rychle vložím pod kotlík. Poté postupuji podle instrukcí z tabule a naplním kotlík bylinkami před sebou. S úlevou vydechnu, vyšlo to lépe než jsem čekala. (66%) |
| |||
303 Když příjde učitel Tortun, je to pro mě dobré, další člověk který by mohl být informačním zdrojem ohledně pátku. Studenti jak je vidno nic moc neví, nebo o tom mluvit nechcou. Ani se nedivím, ani mi se o těch událostech moc mluvit nechce, ale je to pro mě důležité o tom vědět víc. Učiteli se vyklidí pole u tabule a zčne s hodinou. Ani mě nenapadlo, že by to nebyl stálý učitel, ale mohlo. Vždyť jméno nesedí s rozpisem na vývěsce. Blá blá blá význam alchymie je znám, přeci jenom už ji nějaký ten pátek používám. A tak mi výklad nepříjde zajímavý a spíš skoro zívám, než něco jiného. A občas se zadívám ně některého ze studentů přede mnou a výkladu se nevěnuju. Když začne psát instrukce, o něco zpozorním a čtu si to co je napsané na tabuli. Jasné, tohle s tím a tamto s tím. Klasika. Nemůže být problém. Sice jsou suroviny trochu jiné od těch co běžně používám, ale bez problémů. Spíš mi příjde trochu divná ta plamenná věc co se na ní i někdo ptal. Mám rád tradiční způsob. Oheň dřevo a viditelný pořádný plamen. Ne tady tyhlety náhražky. S lehkou nechutí, se dám do práce. Rozlomím tu věcičku a čekám co se bude dít. Nic moc toho nevidím, tak se to rozhodnu zkontrolovat rukou. Chyba. Žár tam fakt je, nekecali. NAštěstí mám ale rychlé reflexy aby byly popáleniny vážnější. Pak už se opatrně snažím tu blbost dostrkat pod kotlík něčím nehořlavým. To se ukáže jako správné rozhodnutí, až na to, že tak nemám dobrou kontrolu nad dostrkáváním a rypu si do ingrediencí. Když se mi konečně podaří dostrkat zápalnou ohnivou věc na správné místo všimnu si toho bordelu co jsem vytvořil. Suroviny se mi rozsypaly a smíchaly. "Prdele práce..." Procedím mezi zuby se zděšením v očích. Ne ne ne ne... Jak se to mohlo stát!? Vždyť lektvary vařím už dlouho! Rychle se to snažím zamaskovat a dodělat zbytek postupu co nejrychleji a z nepřesně použitých surovin. Jsem v háji. Až to uvidí pochvala to nebude. (9%) |
| |||
303 Škubne se mnou cizí moc. Nedovolím si ale ani otočit hlavu, abych na sebe neupozorňovala. Stačí, že ten profesor mi nahání husí kůži a při každém pohledu na něj se mi rozklepou ruce. Poslouchám instrukce. Slabě se pousměji, když si všimnu pohledu Lea. Pak se snažím co nejpřesněji splnit instrukce na tabuli, ale třesou se mi ruce, takže přesné to rozhodně nebude. Nemělo by to ale být nejhorší. Prosím, prosím, ať se tady nezastaví, až to bude kontrolovat. (43%) Pak si koutkem oka všimnu kolize na druhé straně třídy. Překvapeně se podívám na hořící lavici. Až téměř ke mne se dostane tekutina z druhého převrženého kotlíku. Co se to děje? |
| |||
303 S tlapkama na lavici čekám na začátek hodiny, pěkně zhoupnutá na židli. Překvapeně zvrátím hlavu, když zase jednou pocítím něco momentálně skutečně nečekaného. Hmmmm. Tak tohle mě vrací do mých mladých let. No, asi jsem se měla víc soustředit na instruktáž a ne se oddávat vzpomínkám. Hmm. Podle pokynů na tabuli začnu házet do kotlíky přísady, ale jsem trochu roztržitá, takže jsem zapomněla přidat žhavítko. No asi dobře, protože v příští vteřině si musím zachraňovat kožich skokem vysokým. Což se mi taky moc nepovede a skončím Jožinovi v náručí. No, můj kotlík se při tom čirou náhodou převrhl. Alespoň byl ale studený. 20 |
| |||
Učebna 303 Dovnitř vejde Sigi a rozprostře svůj oblbovák. I tak se usměji. Mám dobrou náladu a on vypadá taky dobře naladěn, tak proč mu to vyčítat. Mrknu na Dan. Zato týpek před námi je trochu něco jiného. Ten respekt se mi ani trochu nelíbí. Pff. Začne mluvit. Mám co dělat, abych nezačala zívat a houpat se na židli. Pak nám předá suroviny a nějaký předmět. Heh. Než stačím položit poněkud jízlivý dotaz, zeptá se někdo zepředu. Zlomit a přidat. Ok. Zlomím tu věc a hodím ji pod kotlík. Pak postupuju podle instrukcí. Když to však vypadá, že všechno klaplo, začne se kotlík dost přehřívat. Voda mizí kvapem a více jí nemám. Pak se to začne pálit, po třídě se rozlehne děsný smrad a když se začne tavit kotlík, rychle zvednu nohy do vzduchu, abych mi tekutý kov nepropálil boty. Nicméně po pár okamžicích začne hořet lavice a židle následuje. Zvednu se na židli a uskočím na stůl za námi (stojím tedy na lavici vedle Jožina). Zvednu pohled k profesorovi. "Um... Pomoc?" Brouknu dost zmateně. S ohněm jsem přece nic nedělala! (2%) |
| |||
303 Podivný pocit respektu vůči někomu, koho jsem sotva viděla, tlukot spousty srdcí kolem, žvanění, Kura, co na mě civí, zlost. Pohledem přejedu věci, co se objevili na stole. Tak z tohohle by léčivý lektvar nevytvořil jen totální debil. Ale to já přeci zjevně jsem, že? Takže jim můžeme předvést, co někdo takový dovede. Jednu z bylinek si hodím do pusy a začnu zamyšleně žvýkat. Očima těkám mezi zbylými a začnu je pomalu přidávat do kotlíku. V jiném pořadí, než je na tabuli, z některých jen části. Pokud si mě nikdo nevyšimne, lektvar brzy nabude jasně modré barvy. Polknu a přidám jednu přísadu navíc. O jeden ze zubů se škrábnu do jazyka a pak do kotlíku rychle plyvnu. Nesnažím se, aby mě nikdo neviděl. |
| |||
303 Trhnu sebou, když mnou zacloumá náklonnost k nějaké osobě. Natočím se. Dost pohledný démon právě vkročil do třídy a jde si sednout. Když to o něco poleví, zamračím se a stočím pohled na profesora. Ten ale nijak nezasahuje. No tak to je vskutku skvělé. A to to má být ředitel. Kam výšeji si asi tak máme stěžovat? To už dostaneme instrukce. Memorizuji si, co píše na tabuli. Pak se před námi objeví dost odporně vypadající věci. Jediné, co v tom vypadá nezávadně jsou bylinky. Zvednu telekinezí kámen a přelomím ho. Hodím ho pod kotlík. Ještě abych se toho dotýkal. By mne určitě spálil nebo tak něco. Pak tam telekinezí postupně naházím podle návodu i ten zbytek. Nejsem si ale jistý, proč to nedělá to, co by mělo. Možná jsem to měl míchat? Nebo co já vím. Mnohem jednoduší by bylo ty lektvary koupit. 26% |
| |||
303 Usadím se. Pohled mám upřený na Sin, nebo na profesora. Bublá ve mne respekt a to se mi tak nějak nelíbí. Nevím proč bych něco takového měla cítit. Nicméně hodina začne. Jeho důvody se mi zdají dost zcestný. A tak se ani moc nesoustředím na to co dělám. Mezi prsty zlomím tu věc a do kotlíku neházím přísady. Sleduji u toho ale více Sin, než kotlík, takže to asi moc nedopadne. Ale proč bych se měla s něčím takovým patlat, když mám šupiny. I bez magie by musel někdo být blázen, aby chtěl prorazit šupiny. 32% |
| |||
303 303 Čím dál nespokojeněji sleduju příchozí studenty. Fakt mě trochu naštve, když Shrey věnuje pohled May. Jen si něco zkus. Pak vejde i Tortun a já překvapeně mrknu. Potlačím touhu přijít se nechat podrbat a radši začnu sledovat začátek hodiny. Netrvá ani moc dlouho, než se musím proměnit. Mezitím, než se postavím ke kotlíku, někdo se zeptá na předmět, kterého jsem si do teď nevšimnul. S hlavou na stranu ho rozlomím a sleduju, co se bude dít. Položím topod kotlík, ale nevypadá to, že by fungoval, takže se rozhodnu to přerovnat, případně reklamovat. Bolestí zasyčím a kolem nás zavoní spálená kůže. Rychle ucuknu a stisknu ruku v pěst. Pálí to jako čert. Chvíli mi trvá, než se zvládnu pustit do přípravy lektvaru. Snažím se při tom moc nepoužívat pravou ruku, kde se krvavě leskne čerstvá popálenina, takže mi to zas tak rychle nejde. (45%) |
| |||
Učebna 303 Začne se sem řinout více a více tvorů. Pak se mnou trhne nějaký moc příjemný pocit. Otočím se a pohledem sleduji vysokého rudého démona. Hmm. Měla bych ho pak kontaktovat... Jestli je to tenhle typ démona... I když tak nevypadá... Mmmm. Mimovolně si olíznu rty. To už ale začíná hodina. Pečlivě sleduji rty profesora. Pak se ale otočí zády, takže si alespoň instrukce čtu na tabuli. Nevšimnu si, že se dívka na něco ptala, ale odpověď profesora jsem viděla. Rozpůlím tedy předmět a dlouhé pacičky ho dají pod kotlík. Pak začnu pracovat podle instrukcí. Používám k tomu i kusadla a pacičky, když mohu, takže vypadám vskutku... No jako pavouk v práci. Každopádně to vypadá, že má minimálně zajímavou barvu. 72% |
doba vygenerování stránky: 1.546667098999 sekund