| |||
Učebna 303 Hodina začne. Začnu poslouchat a pozorně poslouchám, když začne instrukce i přednášet, vytáhnu notýsek a začnu si psát poznámky v rodné řeči. Přeci jen je pro mne snažší se držet jich. Pak se objeví bylinky, přejedu je pohledem. Vypadá to, že tento lektvar nebude zas tak těžký. Kresby bylin na tabuli rozhodně pomohli s identifikováním jednotlivých bylin, když jsem si nebyl jistý. Vezmu do ruky malý předmět s plamínkem a otočím ho v prstech. Než se však stačím zeptat, udělá tak má přísedící. Usměji se na ni děkovně a vyslechnu si profesorovu odpověď. Rozlomím předmět a v vložím ho do kruhu pod kotlík. Nic moc se však nestane. Dloubnu do věci prstem, jestli to funguje a prudce ucuknu, jak už je horký. No očividně to funguje. Začnu připravovat lektvar. Držím se svých poznámek v notýsku a bylinky kontroluji o kresby na tabuli. Vypadá to, že se blížím k tomu, jak by měl lektvar vypadat. (92%) Zároveň však ale pokukuji pod ruce Yritys. Když bylinky spálí, soustředím se u svých a naduplikuji jí mé bylinky. Snažím se jí pomoct, protože vypadá dost nervózní. Uvidíme, jak jí má pomoc skutečně pomůže. (91%) |
| |||
303 Po nás přijde ještě jeden student a pak skupinka, která vznikla kolem nás. Když začne nový ředitel mluvit, sleduju ho a ani nedutám. Už jsem pomalu připravený si pod kotlíkem rozdělat oheň, když přijdou další instrukce. Povytáhnu obočí a prozkoumám předmět. No tak dobře, normálně bych ho asi zkusil ignorovat, ale takhle si to nedovolím. Rozlomím předmět a sleduju, co se bude dít. Plameny se ale neukážou, zato teplo to dělá celkem slušné. Chvíli to zkoumám a jednou rukou zkusmo přejíždím nad předmětem. Řekl bych, že to je oheň, ale je neuchopitelný. Nemám rád magický oheň. Nějakou dobu tedy trvá, než začnu házet bylinky do kotle. Nevypadá to ale, že bych byl moc pozadu, takže se celkem i soustředím. 81 |
| |||
303 Mrknu na Jigmeho, co dělá a po instrukcích se zadívám na předmět ve své ruce. Tak fajn, jen rozlomit. Ještě jednou mrknu kolem, pak věc opatrně rozlomím a odhodím do kruhu, abych se náhodou nepopálila. Pak začnu s přípravou a každý krok konzultuju s tabulí. Trochu se u toho i modlím. Bohužel jsem tak nervózní, že tak polovina bylinek skončí sežehnutá elektřinou z mých prstů. No, snad to bude fungovat i tak. 18 |
| |||
Učebna 303 - Lektvary Rozhlédnu se po třídě. Vodu by řešit neměli, mezi surovinami jsou i velké karafy, které by jim měli stačit na celý lektvar. Zjistí totiž, že se v karafě nachází dost vody, aby kotlík zaplnila. Jako první se odváží na předmět zeptat dívka v první lavici. Jen pohledem zkontroluji, že dává minimálně většina pozor. "Tento předmět slouží k tomu, abyste zažehli pod kotlíky oheň. Dělejte to prosím jen a pouze skrze něj." Odpovím jí. "Stačí ho zlomit a vložit pod kotlík, do určeného kruhu." Dodám pokyny k použití. "Během přípravy tohoto lektvaru nebudete potřebovat upravovat teplotu, nemusíte se tedy dále o plameny starat." |
| |||
303 S tichým povzdechem se ohlédnu a vzápětí si plácnu ruku před pusu. Nechápu, co se stalo, ale je fakt, že nikoho tak pěknýho jsem asi ještě neviděla. Zajímavé, vzhledem k tomu, že nemám slabost ani pro rudou, ani pro rohy. Rychle se zase otočím zpět k tabuli, když vejde zlatá dívka. Tohle už známe a znovu ne, děkuji. Uvažuju co teď, ale v tom začne hodina. Zapíšu si za uši, že tohle je ředitel. A že bude dobře s ním vycházet. Docela dobrý začátek nám říct, proč se máme patlat s něčímurčeným spíš pro alchimisty. Dá se předpokládat, že takhle se budeme alespoň trochu snažit. A rovnou léčivý lektvar? Bezva. Sleduju poznámky na tabuli a pak porovnám bylinky, co se objevili s nákresy křídou. Pak si všimnu drobného předmětu a opatrně ho vezmu do ruky, až do něj probije jiskřička elektřiny. Znovu si přečtu instrukce, ale o věcičce tu nic není. „A co s tímhle?“ Zeptám se tichým hlasem, ale přesto tak, aby mě snad zaslechl, a zamávám tím. |
| |||
Hodina lektvarů – učebna 303 Veverka odhopká a daná studentka po nějaké době vejde do třídy. Nakonec se do třídy během deseti minut dožene celý zbytek. Povytáhnu obočí a začnu počítat. Vážně. Jsou tady zcela všichni. Tak to jsem nečekal. Měl bych Sema pochválit, nebo tak něco. Pak do třídy vejde Tortun. Ah. Odtud bota fouká. Po jeho zprávě jen kývnu hlavou na souhlas a nechávám ho být. Na Sigiho jsem reagoval jen rychlým pohledem, nijak více to neřeším. Potom, co se usadí všichni studenti, si odkašlu abych upoutal pozornost. „Zdravím třído.“ Upozorním na začátek hodiny i hlasem. „Dneska vás čeká hodina lektvarů. Váš stálý učitel je bohužel momentálně indisponován, proto dnešní hodinu budu vyučovat já. Pro ty, kteří mne ještě nepotkali – mé jméno je Tarney Satanas Draco a vystřídal jsem, doufejme dočasně, ředitele školy.“ Ruce mám složené za zády a přejíždím třídu pohledem. Po třídě se šíří aura respektu k mé osobě, trochu neopodstatněného, nevíte z čeho pochází, pokud vám v těle nekoluje démonská krev. Pak je to především respekt k nadřazenosti. Pro slabší povahy se aura klidně může mísit se strachem. „Četl jsem záznamy minulých hodin. Takže pokud se vám cokoliv nebude zdát, ihned se ozvěte.“ Pravděpodobně stihnu zareagovat já či Tortun dříve, než se něco stane, ale pro jistotu. „Nejsem si jistý, zda vám někdo představoval osnovy tohoto předmětu – jako povinný předmět ho máte všichni z jednoho prostého důvodu – lektvary se vám budou hodit v místech, kde nefunguje magie. Nehledě na to, že ne vždy je moudré magií plýtvat, či ji ukazovat. Pro dnešek si zkusíme vytvořit jednoduchý základní léčivý lektvar.“ Otočím se ke třídě zády a vezmu do ruky křídu. Na černou tabuli začnu velkým písmem psát instrukce. Zároveň je nahlas předčítám. Takže pokud by někdo náhodou nebyl tolik zdatný v angličtině, má možnost napsat si poznámky. Odložím křídu, opráším si ruku a lusknu prsty. Každému se na lavici objeví potřebné přísady. Včetně malého předmětu, který na sobě má obrázek plamínku. Podívám se po třídě a čekám na dotazy. Každý, kdo bude míchat lektvar, si hodí a procento napíše ke svému příspěvku v kterém bude popsáno jak se do přípravy lektvaru pustil. |
doba vygenerování stránky: 1.5376451015472 sekund