| |||
JÍDELNA S bručením a nepatrným napadáním na pravou nohu se přesunu do jídelny. Hned ve dveřích se rozhlédnu, zamračím ještě o něco víc, než je můj standart, šáhnu kamsi za dveře a pak hvízdnu a všechno jídlo ze stolů zmizí. Dojdu doprostřed místnosti a dám tam ceduli: DALŠÍ JÍDLO Znovu přejedu pohledem po místnosti a nevypadá to, že bych měl úplně dobrou náladu. Pokud mě nikdo nezastaví, zamířím zase zpět do kuchyně. |
| |||
Dvůr -> Jídelna Jožin, Simiel Myslím že jsem jsem se tu zdržela dost dlouho. Projdu kolem spícího obra do haly, naproti dveřím je mezi sochami netopýra a vlka nástěnka. Přejdu k nástěnce abych se podívala kdy a kde mám další hodinu...mám volno. Otočím se znuděně se rozhlédnu po prázdné místnosti. Vůbec nevím kam mám jít nebo co dělat ale mám už docela hlad takže si asi pujdu najít něco k snědku. Pokud si vzpomínám měla by jídelna být hned za rohem. A opravdu jídelna byla na konci chodby kousek od vchodu. Když projdu dveřmi jídelny zarazím se, místnost je kruhová. Ach jo tak to si nebudu moct sednout do rohu, abych nebyla moc na očích, když tady žádný roh není. Rozhlédnu se a všimnu si že opodál sedí Simiel. Je jediný koho tady koho tady „znám“ tak si půjdu sednout k němu. Přejdu ke stolu kde sedí „Ahoj...můžu si přisednout?“ Připadám si jako idiot, možná by bylo lepší neptat se a prostě si sednout... ale co už. |
| |||
Ošetřovna --> Přízemí ---> JídelnaOranil Před dveřmi se zastavím. "indisponován." Zopakuji si pro sebe. Poté se ještě na chvíli otočím. "Ano já vím, ale potřebuji tohle nějak vstřebat a nějak jsem dostal hlad. Asi navštívím jídelnu." Odvětím. Poté projdu dveřmi a odcházím k nástěnce. Cestou přemýšlím o tom, co se vlastně stalo a nic mi neleze do hlavy. Zmatení a pocit sebenerealizace mi naplní mysl. "Co si o tom mám teď myslet?" U nástěnky se zastavím a hledám místnost, kde mám další hodinu. Povzdechnu si a vyrazím do jídelny. Cestou ignoruji téměř všechny podněty a v kruhové místnosti se posadím tam, kde jsem seděl naposledy. Vyhledám si nějaký zákusek a pomalu si z něho uždibuji. |
| |||
Chodba v 1. patře Hlavně Yqi a pak Vengie a Gerča Vyjdu ze dveří a jak se soustředím na vlastní dech, moc nevnímám nic kolem. V klidu dýchat, to přeci musí fungovat v jakémkoli těle, ne? No, asi nemusí, protože je mi snad zase o něco hůř. Oběma rukama si držím břicho a v předklonu pokračuju velmi pomalým tempem vpřed. Při dalším zkroucení vnitřností ale křečovitě zavřu oči, což jsem asi neměl dělat, protože na nerovné podlaze klopýtnu. Jak klopýtnu, zhoupne se mi žaludek a vzápětí se jeho obsah objeví na zádech, chapadlech a nohou hned dvou dalších tvorů. Už se mi nepodaří se narovnat ani trochu, takže zkonstatuju, že je čas počkat, až se to trochu uklidní nebo až mě pozvracení zabijou. Dřepnu si a dál si pevně svírám břicho. |
doba vygenerování stránky: 1.3191719055176 sekund