| |||
Ošetřovna --> Přízemí ---> JídelnaOranil Před dveřmi se zastavím. "indisponován." Zopakuji si pro sebe. Poté se ještě na chvíli otočím. "Ano já vím, ale potřebuji tohle nějak vstřebat a nějak jsem dostal hlad. Asi navštívím jídelnu." Odvětím. Poté projdu dveřmi a odcházím k nástěnce. Cestou přemýšlím o tom, co se vlastně stalo a nic mi neleze do hlavy. Zmatení a pocit sebenerealizace mi naplní mysl. "Co si o tom mám teď myslet?" U nástěnky se zastavím a hledám místnost, kde mám další hodinu. Povzdechnu si a vyrazím do jídelny. Cestou ignoruji téměř všechny podněty a v kruhové místnosti se posadím tam, kde jsem seděl naposledy. Vyhledám si nějaký zákusek a pomalu si z něho uždibuji. |
| |||
Chodba v 1. patře Hlavně Yqi a pak Vengie a Gerča Vyjdu ze dveří a jak se soustředím na vlastní dech, moc nevnímám nic kolem. V klidu dýchat, to přeci musí fungovat v jakémkoli těle, ne? No, asi nemusí, protože je mi snad zase o něco hůř. Oběma rukama si držím břicho a v předklonu pokračuju velmi pomalým tempem vpřed. Při dalším zkroucení vnitřností ale křečovitě zavřu oči, což jsem asi neměl dělat, protože na nerovné podlaze klopýtnu. Jak klopýtnu, zhoupne se mi žaludek a vzápětí se jeho obsah objeví na zádech, chapadlech a nohou hned dvou dalších tvorů. Už se mi nepodaří se narovnat ani trochu, takže zkonstatuju, že je čas počkat, až se to trochu uklidní nebo až mě pozvracení zabijou. Dřepnu si a dál si pevně svírám břicho. |
| |||
113MM - chodba - pokus dostat se na ošetřovnu především Sigi Sice říká, že je v pořádku, ale moc dobře nevypadá. A pak ho profesor posílá na ošetřovnu. Trochu vyděšeně mezi nimi přejedu pohledem ale horečně kývnu na souhlas. Vyrazím mu po boku, aby se mne kdyžtak mohl chytit. Pokud se zdárně dostaneme na chodbu, zamířím ke schodům a snažím se ho tak mnou trochu navigovat. |
doba vygenerování stránky: 1.3252670764923 sekund