| |||
Louky a cesta do 303 Nikdo konkrétní až v učebně - May, Felix, Jigme Na loukách před školou už se nějakou dobu nic neděje. Skoro všichni odcházejí. Zůstal jsem tam v podstatě jen já chrápající obr dračice pod lávou (teda pokud od doby co jsem ji neviděl neodešla a pokud ještě někdo další, nevidím ho. Pár chvil po vypadnutí většiny tvorů se jen tak dívám na pozemky a užívám si čerstvého vzduchu. Trochu mi to ale ruší chrápající obr. Ani chvilku ticha si tu člověk neužije, beztak i u těch jejich lesů bude něco dělat hluk. I tak už mě jen pozorování pozemků omrzí. A taky proč jenom čumět že? Ale kam jít? V jídelně už nikdo nebude a moje chuť se aspoň trochu socializovat roste. Možná někdo bude tam kde mám mít hodinu. Jak jen to bylo, nějaká učebna, jako 303. Snad to bude ono... Na nic nečekám a vyrážím rovnou do učebny. Cestou si nikoho moc nevšímám, dívám se jen před sebe. Sice jo bavit se s někým by to chtělo, ale nemůžu se bavit se všema, že. Navíc se radši seznámím s někým se kterým budu mít někdy i hodiny. Když dorazím do učebny uvidím prázdnou učebnu až na 3 osoby, někdo, někdo a spolubydlící[/b][/i] co mě nemá rád. No uvidíme... "Zdravím, můžu si přisednout?" řeknu, když kráčím směrem k osazenstvu třídy. |
| |||
Chodba v 1. patře Gerrir, na dohled synátora "Copa já vím? Se ho zeptej. Bafnul to na nás na jedné hodině. Vždyť taky proto už jsi dostal za uši od jeho matky." Připomenu mu. Povytáhnu obočí a podívám se na něj. To jsem jako vážně jeho paměť? Hmm? Zastavím se na rohu chodby, kde synátor mizí. Odtud je částečně vidět a také cítit. |
| |||
Na chodbu do 1. patra především Mal Dostaneme se až na chodbu do prvního patra. Snažím se dělat, že ti dva stalkeři tam nejsou. Sice si myslí, jak strašně dávaj prostoru, ale pořád v tom jaksi není rozdíl, když celou cestu klušou za námi. Před učebnou je několik studentů a ve dveřích stojí profesor. Usměji se na Mal. "Tak to vypadá na konečnou. Přijdu zase po hodině, potřebuji probrat nějaké věci s mými osobními stalkery." |
| |||
Za synátorem Venge, Malachi, Modrý Zastávím se uprostřed kroku, když na mě bafne to s tím, že už jsem dědeček. Jasně, pohoda, takovýhle informace mi říkejte, jen tak mimochodem. Já to vím? Promnu si spánky a v tu chvíli myslím, že se mi rozskočí hlava. Může drak trpět sklerózou? Vlastně jsem drak? Co, kdo teď jsem? Moc myšlenek, moc otázek, hlava mi z toho může prasknout. "Kdo? Proč? S kým? Jak? Kdy? Kde?" Zní to zoufale |
doba vygenerování stránky: 1.4307692050934 sekund