| |||
Pozemky především Butler Úlevně si vydechnu. "To jsem skutečně ráda! Jsem Lyla O`Glissane, dorazila jsem nyní do školy a bylo mi řečeno, že mám někoho vyhledat ohledně rozvrhu. Byla jsem několika tvory přesměrována na Vás. Mám se jen nahlásit, nebo je ještě něco ode mne potřeba...?" |
| |||
Před učebnou 2 - učebna 2 Aryania, Salazar, Max Jakmile se dívka otočí, v očích se zlatě blýskne a je pro mne jak otevřená kniha. "Možná používají zastaralý vzor pro rozvrhy, nicméně na rozvrzích je to označeno jako kolejní předmět. Jestli jste zmatena tím, že kolej a učební blok může znamenat to samé..." Mlasknu a pokrčím rameny. "Jen smutné." Loupnu po ní pohledem, abych si mohl užít její reakce. Jestli nějaká přijde. Každopádně ustoupí stranou ve stejný okamžik, kdy se rozletí dveře a někdo z ní odkráčí. Podle toho pohledu bych řekl, že dozajista profesor. Počkám až přejde, než ty dva obejdu a vpluji do třídy. Po předchozí hodině zde zbyl kocourek. Nemohu se ubránit trochu zkoumavějšímu pohledu jeho směrem. Ten by se mohl Gwen líbit. Hmm. Usadím se přes uličku vedle něj a zazubím se na něj, pokud mi věnuje pohled. |
| |||
všichni cestou, Zephyr Ve dveřích se akorát minu s Naberiusem. Pokývnu mu a vyrazím zpět do školy. Na chodbě koukám zmizel tác s tortilami, ale stále se tu válí roztrhané oblečení studenta. Nechám to být, jistě si ho dojde posbírat, až se z Thunder vzpamatuje. Zamířím do patra. Běžně bych měl teď dost volna, ale když chybí třídní profesor, nedá se nic dělat. Snad jim dokáži pomoci obdobně. Projdu kolem skupinky na chodbě, aniž bych zastavoval a opřu se do dveří učebny. Je tu jen jeden student. Nevypadá to však na dlaka. Nechám to však být a dojdu se usadit za katedru. Mám jistě nějaký čas. Možná bych měl posléze třídnímu navrhnout, aby studentům hodiny boje přesunul na konec vyučování. Nebo z těch ostatních příliš mít nebudou. |
| |||
všichni cestou Vzhledem k tomu, že nikdo ze studentů neměl doplňující otázky, profesor si posbíral své věci a vyrazil opět skrze budovu zpět k bráně. Té chvíli zabralo, než se otevřela dost, aby mohl projít. Opět se za ním zaklapla, hned jak prošel skrz. |
| |||
Lyla, Kelly, Hillaris, Vesa "Kdyby něco, víte, kde nás najít," pokynu ještě Kelly, než se rozejde ke své skupince. Otočím se k příchozí slečně. "Ano to jsem. Potřebujete něco?" |
| |||
Max, všichni cestou S těžkým povzdychem ho poslouchám. "Promyslete si tedy do příště, jaké schopnosti byste chtěl rozvíjet a přijděte s nápady jak," oznámím mu, když nás přeruší zvon. Celá tahle zatracená maškaráda. Ani pořádně učit se tady nedá. "Na následující hodině, kde byste měl být, můžete svůj pozdní příchod omluvit časovou kapsou," doplním, než nechám zmizet desky a vyrazím ke dveřím. "Klidně se s někým poraďte ohledně svého úkolu," otočím se na něj ještě ode dveří, než vyjdu na chodbu. Trojici studentů na chodbě jen zpražím pohledem, než pokračuji do sborovny. Nemá smysl se vracet do hlavní budovy, když tady budu za chvíli opět učit. Nehledě na to, že s tím jak tady plyne čas, to může být dříve než se naději. Alespoň budu mít čas na přípravu na další hodinu. |
| |||
Jak se překlopí ručička hodin na celou, celými pozemky se ozve zvuk zvonu, který odbije čtyřikrát. Je slyšet do všech místností (mimo třídy, kde probíhá dvouhodinová výuka, což je nyní učebna 3) a rozléhá se i na pozemcích. Je to poměrně výrazný zvuk, který nelze tak lehce ignorovat. |
| |||
Ošetřovna - Pokoj - Tělocvična všichni cestou a tam Sedím tam, dokud necítím, že to dávají do pořádku. Vypadá to, že tenhle léčitel si s tím zvládl poradit. Sklouznu z lůžka a protáhnu se kolem jednorožce s tichým "vyrazím na hodinu". Prokličkuji ošetřovnou a vyrazím na pokoj se převléci do sportovní uniformy. Zvolím dlouhé nohavice, aby nebylo vidět tetování, které stále netuším, kde se vzalo. Když jsem hotov, začnu sbíhat schody zpět dolů k tělocvičně. Doufám, že když je Sukui v pořádku, že se tam potkáme a budu se ji moci doptat, co se stalo. Samozřejmě, pokud by si ji nechali na ošetřovně, navštívím ji tam po hodině. Vlastně vzhledem k tomu, že toto má být bojové cvičení, byl bych za to asi raději. Sám bych ho ale nechtěl vynechat, abych měl větší šanci ji příště ochránit. Třeba když budu trénovat tělo, budu schopen silnějších svatých skutků. Alespoň to byla asi myšlenka za tím bitím, co Scharden se Žaršim nazývali tréninky. Podaří se mi dostat do tělocvičny včas, takže se postavím stranou a netrpělivě čekám, co nastane. |
doba vygenerování stránky: 1.4772200584412 sekund