| |||
Kouzelní tvorové Žádný pivo chcát nezačne. Mlasknu. Co už. "Co sa dá robiť. Tak další." V mém hlase je slyšet zklamání. Nemám rád magiu, nefunguje když chcu a funguje když nechcu. Aspoň jednó z ní mohlo být něco dobrýho. Došórám se na místo, kde sem předtím seděl. Kecnu na prdel, zkřížím nohy do turka a vopřu si lokty vo kolena. Fuňím. Jo dokážu se do takové pózy složit, akorát to nevypadá tak elegantně jak u nějaké jogíny. |
| |||
Hodina Kouzelných tvorůS nadšením naslouchám výkladu a upěnlivě pozoruji kočku. Přemýšlím o tom jestli by to nemohlo pomoc s mým menším problémem. Poté se zvedne zlatá osoba a přichází ke kočce. Celý proces pozoruji s ostřížím zrakem a čekám na odezvu. Nic moc se ale neděje a tak čekám dál. Vedle mne se zvedne Jožin a přijde ke zvířeti. Zakryju si ústa, jinak bych se musel hlasitě smát nad mými představami a vyčkávám co podnikne. Na jeho přání to ale nevydržím a hlasitě se zasměji. Poté se zvednu a opráším svůj tmavě modrý oblek a kalhoty. Pohlédnu k učiteli a narychlo pozvednu ruku. "Mám dotaz. Je možné, aby někomu vrátila vzpomínky?" Narychlo pohlédnu na kočku, ale přes Jóžinovo široké tělo ji nespatřím. |
| |||
Kouzelní tvorové Po reakci Sin se po ní ohlédnu, ale neřeším to. Skutečně nemám nejmenší tušení, proč se tedy k Pan přibližovala. Shlídnu k ní, ale ta se jen po kočičím uculí. To už se ale místo Sin přiřítí Jožin. Nazdar hromotluku. Nerozmáčkni mě. Dostane se mu odpovědi od Pan. Přejede jí po srsti prstem, ale nestane se vůbec nic. "Možná bych vás měl upozornit na to, že koncentrace mysli je mnohem silnější, pokud si mysl pročistíte a budete se soustředit na jednu věc. Pokud své přání vyslovíte nahlas, dáte mu tvar a formu, ale vaše podvědomí a myšlenky přání mohou dost narušit." Doporučím, když Jožinova snaha vyšla vniveč. |
| |||
Kouzelní tvorové Řechtám se divadlu, které předvádí ta koc. Když se promění ve mě, tak ji s vážným xichtem pozoruju a pak se zase rozřechtám. Sem tomu chtěl dodat trochu koření, aby se lekla holubička. Začne hodina a je konec srandy. Nu dobrá. Poslóchám co hantýruje a čučím na kočku. Když se vod ní vodejde ta dračica s ušklíbnutím, tak se zvednu a dondu já. Pokud teda nebude nějaké prďola rychléší. "Nazdar pantere. Tak já bych to vověřil." Vyhrnu si rukávy jako bych se s ní chtěl prat. Kleknu si před ňu. K naší velikosti to asi vypadá, že je můj domací mazlíček. Pokusím se jemně zajet do srsti a prstem vopatrně projedu po zlatéch ornamentech. "Ať chčije pivo" hóknu nahlas a vypláznu jazyk jak čekám až na něm začnó přistávat kapky piva. |
| |||
Kouzelní tvorové Možná jsem se trochu přecenila. Když Tortun mluví, vnímám slova, ale pozornost upírám na kočku. Pak mě napomene, že to dělám špatně a kočka nadzvedne hlavu. V tu chvíli ztuhnu ještě o něco víc a tichounce zavrčím. Zaváhám pár zlomků vteřiny a pak ruku prudce stáhnu k sobě. „Nechci esenci.“ Vypadá to, že stále mluvím ke kočce, ale už zase radši couvám. Uvolním se až teprve tak na tři metry od nich. Chvilku počkám, jestli čaroděj nebude chtít něco dodat, ale pokud ne, vrátím se na své místo, kde zůstanu sedět tak jak jsem. Uvažuju o tom, proč jsem se vlastně tak striktně vyhýbala zlatým ornamentům, ale bylo mi bytostně nepříjemné to vůbec zkusit. |
| |||
Hodina Kouzelných tvorůDanielle Trick, Aine, Sven Když si vyslechnu její odpoveď, docela mne překvapí. Byl jsem si téměř jist, že se známe, ale co se dá dělat. Všimnu si, jak se snaží uhnout před mím pohledem a klidně se na ní usměji. "Oh.. tak to potom jo. Ale vzal bych jed na to, že mi někoho připomínáš." Její ruku k pozdravu přijmu a galantně zatřesu. "Jmenuji se Simiel. Rád tě poznávám Aine." Pohlédnu za sebe a všimnu si Dan jak znovu dělá blbosti, ale zase jsem rád, že si našla nový cíl. Poté si ale všimnu, že tam sedí dva Jožinové a lehce se zasměji. Zpozoruji jak přichází učitel a úklonem hlavou ho pozdravím. Jeho komentář zní jako dobrý nápad a navrhnu Aine, abychom se přesunuli na to místo, odkud jsem před chvíli přišel. Cestou jsem slyšel, jak profesor již přednáší a raději si pospíším. (Pokud se Dan promění zpět, tak jí ukážu palec nahoru a usměji se od ucha k uchu.) Posadím se na trávu před Dan a naslouchám výkladu. |
| |||
Kouzelní tvorové Celkem mile mne překvapí, že jako první zareaguje Sinead. Nejsem si jistý, pro co přesně by potřebovala esenci, ale třeba se zkusí vyrovnat se svou divokou magií. Když se zastaví, pobídnu jí, aby pokračovala ke kočce. "Důležité je koncentrovat svou mysl, oprostit se od vnějších vlivů, jediné, co neruší přání jsou doprovodné myšlenky přímo k dané myšlence, kterou ke sférám upíráte." Začnu mluvit, zatímco si Sinead kleká. Pak jí začne hladit. "Esence sem proniká skrze její zlaté znaky, takže je potřeba přejet dlaní přes ně." Dodám, když si všimnu, že se jim Sinead vyhýbá. Sleduji obě pohledem, ale dračice úporně zabodává pohled jen do Pan. Neřeším to tedy nijak víc. |
| |||
Jídelna May, Sonja a hromada masa Tak jo, tohle znělo až trochu moc sebejistě i na to, že by to řekl údajný třetí okupovatel mého těla. „Jsou i způsoby a látky, které zvládnou vyřadit i naši regeneraci.“ Upozorním ji jen šetrně. Rozhodně tu před upírkou nebudu vyjmenovávat, že už jsem narazil na minimálně tři z nich. A moc klidu m to fakt nepřidalo. Nehledě na to, že některé věci nerozdýchá ani naše regenerace, ale opět, pro upírku nevhodná informace. Poškrábu se na obojku a rozhlédnu se po vyprázdněné místnosti. Natolik jsem se zabral do úvah že jsem si ani nevšimnul, kdy většina tvorů zmizela a kam. „No výborně, vypadá to, že šupinatý zadky to vzdaly.“ Spokojeně si promnu ruce a v příští chvilce už zase v kožichu mizím pod stolem, abych si pro sebe zabral jednu z obřích hromad. Pokud mě nikdo nevyruší, pořádně se nacpu a to takovým stylem, že se mi i trochu hůř chodí. |
doba vygenerování stránky: 1.2731130123138 sekund