| |||
Jídelna Raziel, okrajově Modrý „Tak to jsme na tom podobně.“ Kývnu. Fakt se dobře bavím nad vyděšeným pohledem mého společníka, ale netroufám si pustit pozornost z draka. Když se mi maso vrátí, ušklíbnu se a spokojeně mlasknu, jak je maso od ledového draka vychlazené. Koutkem oka věnuju pohled Razielovi, ale stále ještě tak pro jistotu kontroluju draka. „Páč jsou to sebestředné, majetnické bestie.“ Ušklíbnu se a utrhnu kousek vychlazeného masa. Na tváři se mi objeví potěšený výraz. „A protože jsem jim ho ukradla z hromady, když jsem šla sem.“ Doplním informaci. |
| |||
Jídelna Mal, okrajově Modrý "Já? No tak trochu zachránit svou domovinu..." řeknu trochu oklikou. Chvíli nechápu proč se tak rozesmála, ale pak mi to došlo a taky se trochu zasměju. Hrdelně se zasměju popisu důsledků zahrávání si s drakama. Je to tak jak jsem si myslel... Nikdy si nezahrává s drakama. Když začne pořvávat na draka, trochu se zprvu leknu, ale dle drakovy reakce se znají a tak se není moc čeho bát. Drak řekne že maso bylo ukradené, ale mi nejde do hlavy proč, proto pošeptám trochu s bázní z draka Mal do ucha: "Proč řekl, že jsi to maso ukradla?" |
| |||
Jídelna především reakce na Malachi Než stačí jeden nebo druhý zareagovat na mé pobídnutí, ozve se zcela jiný hlas. Na takové oslovení bych ani nereagoval, ale maso letící mým směrem mě donutí zvednout hlavu, bleskově zachytit maso krajním zubem a mrsknout ho po ní zpátky. Když už jsi si ho tak pracně ukradla, nech si ho. Já mám zatím dost. Nehledě na to, že přijímat tu jídlo od kohokoliv ze studentů není dobrý nápad. Stočím hlavu zpět k těm dovum, zda se zvedají. |
doba vygenerování stránky: 1.8364768028259 sekund