| |||
Jídelna - louky Sigi Nadšeně se usměji a zatleskám, když souhlasí, že půjde se mnou. Vyrazím směr okraj lesa, kde by se měla hodina konat. Jdu dostatečně pomalu, aby se mne případně mohl i držet. Sotva vyjdeme ven, tak mi pohled padne na mohutná šupinatá těla. S každým krokem blíž mohutním a přibývá na dýmu kolem mne. Nakonec se mi v ruce zjeví luk. Možná je tu školní řád, ale nehodlám nic riskovat. A jsem radši připravená. Zastavím se na dohled cedule a profesora, ale dostatečně daleko od draků. Zkoumavě kopnu do černého kamene, co pokrývá docela velkou část louky. |
| |||
Jídelna Mal Konečně se mi povedlo získat kontrolu nad svou myslí a uklidním se. Ale na ten pohled asi ještě dlouho nezapomenu... "A proč jsi tady když ne dobrovovolně?" zeptám se, ale pak si uvědomím, že je to možná trochu moc osobní otázka, na to že ji znám pár chvil. Ale otázka byla položena není cesty zpět, teda je... Ale takový já nejsem. Když uslyším velmi rychlý výčet, po kterém si nepamatuju ani 3 možnosti, trochu nechápavě nakloním hlavu. "Štvát draky? To jako vážně?" Sice nevím co si o téhle slečně myslet, ale někoho tak tvrdého, který by štval draky a přežil to jsem ještě nepotkal. |
| |||
Jídelna - louky Yqi Najednou prohlásí, že má mít hodinu. Trochu jsem nečekal, že pujde hned zase pryč. „Jo... no... to bys asi...“ Jo, měla by si pospíšit na hodinu. Naštěstí netrvá dlouho, než se zeptá, jestli nechci jít taky. Normálně bych se jí asi do hodin asi nepletl, ale tentokrát to skutečně zvažuju. Rozhodně bych se dostal pryč z tohohle blázince. Rychle přikývnu a i s ní vyrazím z jídelny na pozemky. Čím blíž jsem, tím větší strach mám. Vidím minimálně dva draky. A co když se objeví i Modrý? A kdo to vlastně učí? |
| |||
Hodina Kouzelných tvorů Sem, Sin, Kura S trhnutím se proberu, když se otřese půda. Zamžourám na dva ležící draky a zazívám. Protáhnu se a povytáhnu se v sedu, abych se lépe opřel o ceduli. Usměji se na dračice. "Díky." Pronesu k Sin s telepatickým podsťouchnutím, aby věděla, že to patří jí. Zároveň si poklepu na náprsní kapsu, která vydá kovový zvuk, jak ukrývá její dárek. Pod ruku se mi vlísne Pan. Podrbu ji a ohlédnu se po Semovi. Ten ale vypadá dost přepadle. Povytáhnu tázavě obočí, i když to pozná spíše z mé mysli, než výrazu, vzhledem ke vzdálenosti a světle, které tu tak nějak... Není. |
| |||
Jídelna - hodina Kouzelní tvorové Tortun, Sinead, Sem Když Sinead odejde z místnosti, stále ji sleduji kde je. Jen přidám na rychlosti jezení, což způsobí, že krev cáká i přes stůl, nejen pod ním. Jakmile se vzdálí od dvora, proměním se, utřu si pusu. Dlouhým skokem překonám stůl a vyrazím za ní. Na pozemcích se opět proměním a rozletím se za ní na hodinu. Narozdíl od ní dopadnu s mírným otřesem země. Lehnu si na zem, ale dávám pozor, kde kdo je a co se děje. |
doba vygenerování stránky: 1.478150844574 sekund