| |||
Před učebnou 2 Salazar, Merlin Mezitím než mi Salazar odpoví za sebou zaslechnu mužský hlas a když se otočím tak zjistím že to je ten kluk který přišel na poslední chvíli. Koleje? Ale koleje přece už nejsou, jsme teď jedna třída. Jistě je tu pořád určité rozdělení což má něco společného s tím barevným označením. Ale dobrá uhnu tomu klukovi a opřu se o zeď vedle Salazara ať může projít, sice si všimnu jeho podivného postoje, ale dál si ho zase tak moc neprohlížím. Měla jsem dávat v jídelně víc pozor, ale byla jsem tehdy otrávená ohledně svého nového pohlaví a tak jsem pochytila jen to že budeme jedna třída a také že bude zachovaný způsob noční výuky i individuálních hodin. No a pak tu byla ta hádka s Ulggem, jenomže to jsem ještě nevěděla že ty uniformy navrhl. |
| |||
Učebna 1 - Před učebnou 2 Salazar, Aryania Mám co dělat, abych během výkladu nezabral. V podstatě tady jedou od úplných základů pro simpletony. Najednou je hodiny konec a jsme propuštěni. Profesorovi jen kývnu a vyrazím na chodbu, abych zaplul na další hodinu, než budu vyzvedávat Gwen. Před další učebnou postává ta dvojice od vedle. "Možná to vás dva génie překvapí, ale obě jsou to kolejní hodiny. Samozřejmě, že mají obě dvě všichni čarodějové," pronesu jim za zády. S rukama hluboko v kapsách, v podivně zkřiveném postoji. "Každopádně hodláte jít dál, nebo se vybavovat tady do začátku hodiny? V tom případě uvolněte místo." Jestli se na mne otočí, věnuji jim široké zazubení. |
| |||
Učebna 1 – před učebnou 2 Salazar Mezitím sem přijde ještě jeden student a usadí se do lavice vedle nás zatímco se omlouvá že jde tak pozdě protože pomáhal na ošetřovně. Jasně potom co našeho třídního kopla ta kentaurka se nějakou dobu nevědělo jestli tahle hodina vůbec bude. Nakonec nám k tomu co jsem řekli my profesor řekne ještě něco jiného sám. A je toho docela dost a já si to pilně zapisuju. Profesor nám dokonce řekne i jaké budou zkoušky z tohoto předmětu aniž by to považoval za nevhodné, ale praktická? No budeme mít spoustu praktických hodin, je tu však pořád ten samý problém. Magie mého otce je silná ovšem abych jí spustila musím využít negativní emoce což skoro vždy málem to skončí katastrofou když se mi vymkne z rukou. To byl také důvod proč jsem začala pátrat po svém otci, jenomže jako by země zívla a pohltila ho. Navíc jsem se nakonec stala předmětem lovu pro čaroděje kvůli vílímu prachu. Zavrtím hlavou abych zahnala myšlenky na tu dobu a zjistím že hodina mezitím skončila. Také se na Salazara usměju když se se mnou rozloučí, je vážně milý možná ... ne co ten kluk se kterým jsem se líbala? Možná bych nejdřív měla zjistit jak na tom vlastně jsme. Zavrtím opět hlavou a rozhodnu se podívat co mám za hodinu teď, přeměňování ... dobře a kde to je? Ono to je hned vedle. Opustím tedy tuhle učebnu a vydám se k té vedle abych na chodbě před ní narazila na Salazara. „Ty máš také přeměňování?“zeptám se ho jestli tu třeba na někoho nečeká. |
| |||
Brána - Učebna 3 Jak projdu bránou, pozorně si místo prohlédnu. No to koukám. Je to tu na první pohled útulné a pěkné. “No a co teď?” Pronesu jen tak do vzduchu a vyrazím rovnou k hlavním dveřím budovy. Zaklepu na dveře a vyčkávám. Když se nic neděje, vezmu za kliku a vejdu dovnitř. “Páni, mají tady sochu kočky.” Kousek vedle je nástěnka, která mě upoutá. Vyrazím k ní a podívám se, co tam je. Aaa, probíhají hodiny. Tak to bych měla jít na hodinu. Kouknu do rozvrhu a do mapy, vydám se chodbou a mapu mám stále v ruce abych nezabloudila. když vyjdu schody a vydám se dál chodbou za nedlouho narazím na studenty. “Dobrý večer přeju.” Pokud mě někdo z těch dvou nezastaví pokračuji dál. Hned za rohem si všimnu nějakého ruchu a ohořelých dveří a ledového výbuchu a také hlouček kolem ležící studentky. Jdu raději dál tady bych jim překážela. Pozdravím je a pokračuji dál chodbou, cestou míjím studenta opřeného o zeď. Když dorazím ke dveřím do učebny 3. Zaklepu na dveře poslouchám zda mohu vejít. |
| |||
Učebna 1 Jak se posadím, tak slečna sedící vedle mě se také přihlásí. Aryania, pěkné jméno. Dál poslouchám našeho profesora. Jak začne s výkladem, začnu si dělat poznámky, abych si to později mohl pořádně zapamatovat. Čas rychle letí a už se blíží konec hodiny. Otázky nemám, tak to nechávám na ostatních. Když hodina skončí, zvednu se a kouknu na vílu. “Děkuji za krásnou společnost na této hodině.” Věnuju jí vřelý úsměv a vyrazím ven ze třídy. Mířím rovnou ke dveřím do učebny 2, které jsou ještě zavřené. Hmm, asi se ještě učí? Počkám až někdo vyjde ven. Opřu se o zeď naproti dveřím. |
doba vygenerování stránky: 1.3258471488953 sekund