| |||
RM3 – přízemí – můj pokoj – před sborovnou – tělocvična Po určité době mně napadne že bych se mohla podívat kolik vlastně je a tak vstoupím z vířivky, najdu osušku a pořádně se jí utřu. Pak se obléknu a opustím místnost i sklepení, v přízemí však zjistím kolik mám času a zakleju, Tak tohle bude něco a to se musím stavit ještě do svého pokoje pro cvičební úbor. Protáhnu se a proměním se do své démonské podoby protože tohle bude chtít rychlost která by mně v lidské podobě rychle vyčerpala. Zuji si žabky abych je po cestě neztratila vznesu se nad zem a velkou rychlostí se vydám do svého pokoje. Tam se snesu na zem a rychle svléknu do spodního prádla a natáhnu na na sebe šortky a tričko které leží pořád na posteli, ovšem s hledáním bot je menší problém protože skončily pod postelí. Nakonec vytáhnu ze saka uniformy mapu abych se podívala kde že to vlastně je ta tělocvična. Přízemí ... Vrátím mapu do kapsy, opět se vznesu nad zem a stejnou rychlostí se vydám do přízemí kde se při cestě do tělocvičny zastavím u nějakých dveří kde leží na zemi tác a kolem něj jsou rozházené tortily. Neodolám a naskládám je zpátky tác a pak se pustím do první tortily zatím co pokračuju původním směrem. Tortily které nesním dám i tácem stranou od dveří a utřu si ústa hřbetem ruky. Potom otevřu dveře tělocvičny, vstoupím dovnitř a rozhlédnu se jak to zde vlastně vypadá a kdo tu už je. |
| |||
Chodba Prvé poschodie – Jedáleň - Telocvičňa. Remmi, Suson, Sukui, Ysea, všetci cestou, Reja, Aera, Oberon Stojím tam a čakám, čo sa bude diať. Keď začnem ostatných vidieť, tak sa trošku uvoľním. Lenže keď periférnym videním zbadám tu zelenú hlavu, tak sa trošku zľaknem a odskočím ako keď vedľa mačky hodíte uhorku. “Kyaaa! . . . Oh, pardon. Iba som si vás nevšimla. . . “ ale viac menej môj hlas pomaly stíchne ako vidím, že sa ide venovať iným veciam. Potom si v systéme skontrolujem čas. “Oh…. Niiiieee….to už je toľko ?!?“ Poviem frustrovane. “A to som ešte nenašla triedneho, nebola na izbe, nenajedla sa a ani sa nepripravila na hodinu….tá učiteľka nebude spokojená….asi sa aspoň pôjdem nastúpiť do telocvične….“ Použijem Gravitačný modul, aby som bol takej váhy, že ide sa mi čo najlepšie a najrýchlejšie s veľmi dobrou manipulovateľnosťou. (90%) Potom namosúrená a frustrovaná idem späť ku schodom, zbehnem dole na prízemie. Odtiaľ vbehnem do jedálne. Všimnem si stôl v zadu a pribehnem k nemu. Sa pozriem, či nájdem niečo vysoko energetické, čo by sa dalo zobrať do vačku a nebudem od toho celá zašpinená. Moc toho tam nie je. Tak zaklopem na dvere od kuchyne a poviem: “Dobrý deň. Mohla by som si poprosiť niečo veľmi energetické, čo môžem nosiť aj po vačkoch ? Pretože musím stále doplňovať energiu a nechcem, aby ma vyplo v strede bojových cvičení. Ďakujem.“ Počkám si chvíľku, ak mi to dajú dám si to do vačkou, ak nie, tak jednoducho odchádzam s pokazenou náladou. Potom sa zoberiem a, pozriem mapu, čo sme dostávali a bežím do telocvične. Keď dobehnem pred dvere, zastavím, pomaly otvorím a v tichosti si sadnem na lavičku vedľa dverí (AX55) a čakám tých 5 minút. než bude moja hodina. Ak mám to jedlo pri sebe, tak si trochu potajomky dám a doplním si energiu. |
| |||
Kuchyně - Za školou všichni cestou, Hillaris, Vesa, Kelly, Butler Vykročím opět z kuchyně. Skutečně, mohli by být příště trochu více přesný v tom, co máme vlastně dělat. Vyjdu zpět předem, vzhledem k tomu, že tu cestu již znám a obejdu budovu zahradou, abych se dostala za ni. Již z dálky vidím nesourodou skupinku tvorů. Ha, anthro vlk ve fráčku! Tvář se mi rozjasní do příjemného úsměvu. Konečně! "Dobrý večer!" pozdravím hlasitě celou skupinu, "Vy předpokládám budete Butler?" s těmi slovy se vydávám rovnou k němu. Snad se konečně někam pohneme. |
doba vygenerování stránky: 1.3177998065948 sekund