| |||
Jídelna Aka, Sonja Nepatrně se mi napnou svaly na zádech, když si uvědomím, že si někdo sednul vedle mě. Velmi potichu, ale bezpochyby výhružně zavrčím. Nejsem si úplně jistá, jestli jsem tuhle krvesajku už potkala, ale zjevně je malinko blázen. Střelím pohledem po zbývajících dracích, jestli mi nevěnují příliš pozornosti a pak se s vyceněnými zuby otočím na upírku. Nutno podotknout, že nyní už jsou to dračí zuby v čelistech mnohem více připomínajících moje skutečné, než lidské. "Zmiz nebo tě nechám, ať si ty zuby vylámeš." Na těle se mi zatřpytí neprostupné brnění zlatých šupin. |
| |||
Jídelna Sinead, Akashka Jen se na Sarah uculím a nechám jí běžet. Jaká škoda, že dává přednost klukům rohatým. Neunikne mi jízlivá poznámka od jakési zlaté dívky, určená sice někomu jinému. Normálně bych ti nechala být, ale nemám ráda šikanu. Při sednu si vedle té zlaté. "Dobré ráno zlato, budeš tak laskavá a podáš mi pohár krve. Jestli mi tedy nechceš nabídnout svou krev" Usmívám se na ni. |
| |||
Jídelna May, částečně Miko Překvapeně střihnu uchem a vzhlédnu, když se ke mě zeshora nakloní, ale jen zakroutím hlavou. Nějak mě přešla chuť. Navíc jsem dost velkej na to, abych si případně cokoli ulovil sám. Ale mám dost. A taky jsem si všimnul jednoho velmi upřeného pohledu tímto směrem. A víc než co jiného se mi nelíbí. Skutečně si neumím představit, jestli by chtěla slyšet něco, co bych jí říkal, a vzhledem k tomu, že když si znovu položím hlavu, už zase kouká jinam, tak asi spíš ne. Dlouze, zhluboka si odfouknu, ale prach nerozvířím, protože jestli tu nějaký byl, už jsem ho dávno slíznul s krví. Pak se opatrně proplížím zpod stolu a proměním se. Přitáhnu si židli, opřu se a ruce si zkřížím na prsou. "Máš dneska nějaké hodiny?" Začneme s praktičtějšíma věcma. |
| |||
Jídelna Aka Jeden koutek mi cukne do vycenění zubů, ale nakonec se ovládnu a dál jen uždibuju kousky masa. "Jestli si jen žrádlo, tak se polo na stůl, aby někdo z profesorů neměl kecy." Oči jí upírám do zad. |
| |||
Jídelna Sin Voda mi stéká po vlasech a já se ani nehnu. Teda jen zavřu oči a když se dostane k rtům zničeně vydechnu, takže se kapičky rozletí do stran, ale nedostanou se až k Sin(8%)Je sice studená a mokrá, jak bývá u vody zvykem, ale mohla to být třeba Cola, ta lepí, to by bylo horší. Na její otázku opět pořídím rameny. Je mi jedno jak vypadám. Otočím se k ní zády, aby neviděla na Gyzma a on se mohl v klidu najíst. Konejšivě ho pohladím. |
| |||
jídelna především Felix, ale pokud poslouchá někdo další v jídelně, tak asi i on Jím celkem spokojeně, ale o proti mému kolegovi značně pomalu. Lidská pusa je přeci jenom o chlup či dva menší, než tlama vlka. Tudíž, při mém pojídání třetího kusu masa má Felix už svou porci sežránu. Inu to já ale nevnímám. Já málem nadskočím leknutím, když se mé nohy dotkne něco mokrého a lehce hrubého. On mě olizuje?! mám co dělat, abych se ani nehnula a ani se nezadávila soustem. Jakmile je jisté, že se jazyk znovu neoctne na mých nohou, odkloním se a podívám vedle sebe. Evidentně svou porci sežral. „Chceš ještě něco podat?“ zeptám se s naprosto vážnou tváří. Hlad je prevít a hladový vlk je ještě horší. Třeba by si dal kus pečeného... Třeba celou misku... |
| |||
Intermezzo hovoru v čele stolu Jídelny především Felix a Mayli Když se na stolech zjeví jídlo a draci se dají do hodování, zvednu nohy na stoličku vedle, abych boty neměla celé zacákané krví. Když se však ozve vrčení a prudké cvaknutí, upoutá to mou pozornost. A když se nahnu, abych viděla, všimnu si Felixe pod stolem. Povytáhnu obočí a sleduji kam běží. Napřed na té chodbě a teď... Dobrá, to přestává vypadat na náhodu. Chvíli tak zírám jejich směrem, než si znovu připomenu své posmrté, předznovuživotní myšlenky. Jen velmi neochotně odvrátím zrak a svou pozornost opět věnuji hovoru u naší části stolu. |
doba vygenerování stránky: 1.4505610466003 sekund