| |||
Dvůr Oranil, Sem, Rubus a ostatní Když pootevřu oko uvidím před sebou Oraniluv zadek. Ne, že by to byl zas tak špatný pohled, ale v tuhle chvíli mi zavazí ve výhledu. Nevím, jestli za to mám být vděčná nebo ne. O okamžik později jsem ráda, že tam nevidím, jelikož se do mě opře obrovský strach, který sice není úplně můj, ale i tak mě donutí nevstávat. Respektive si přitáhnu nohy k tělu a obejmu kolena. (36%) Asi se něco stalo, protože místo mrtvoli, tam je nějaký kluk. Oba profesoři jsou živý. Úlevně vydechnu. Ač je to mužské plémě, přece jen by nemuseli umřít. Podívám se na léčitele, který mi nabízí ruku, váhavě se jej chytnu a vstanu. "Jsem v pořádku, kdyžtak pomožte jim, já půjdu na ošetřovnu." V pořádku v rámci možností, ale myslím, že na ošetřovně bude dostatečně bezpečno, tam se mi nikdy nic nestalo. |
| |||
Dvůr Akashka, Oranil, Rara, Sem, Shrey, Sinead, Rubus Sleduji dění kolem Sanka a jsem rád, že se to nějak vyřešilo. Sice to byla především má chyba měl jsem pravděpodobně vyjdenávat, ale na to bych v ten moment musel být při vědomí. Zůstávám u draka, protože se nechci přibližovat ke škole plné dlaků a myslících tvorů. Držím se i toho, abych příliš sahal na Sin. Když se však nad pozemky rozlehne hrůza a strach. Jen se utopí kdesi na pozadí mé mysli. Co mne ale vyruší je časová magie. Zamračím se a promnu si čelo a spánky. "Asi jsem jim to měl říct hned..." Povzdychnu si. Na dráče Sin to však mělo silné následky. Je to jen malé nechráněné dráče, bez pořádných rodičů nebo ochránce, který by ji kryl. Zcela bezmyšlenkovitě k ní dojdu a zvednu si ji do náruče. Okamžitě jí prolyje konejšivá energie mého těla. I když vím, jak to na ni zapůsobilo silně, stejně mne překvapí reakce, kdy se kolem mne pevně obmotá. Začnu ji škrabat na šupinkách. Nadechnu se a vydechnu. Asi čas, začít to řešit. Pomalým krokem, aby se na to připravili vyrazím směrem ke skrumáži na dvoře. |
| |||
Dvůr Akashka, Oranil, Rara, Sem, Shrey, Sinead, Tortun, Rubus Jen tak nezávazně sleduji co se děje a dávám pozor na Sin. Nepustím jí za tím čarodějem, ale aspoň do ní začnu šťouchat, aby se tolik nenudila. Nicméně pak začne kníkat a okolím otřese narušení času. Hromově zavrčím, až se to odrazí přes pozemky. To se mi ani trochu nelíbí. Z mých vlastních starostí mě však vyruší Sin. Skloním k ní hlavu a snažím se jí utišit příjemnými vjemy, které se mi podaří v mysli vylovit. |
| |||
Ve dveřích ošetřovny především Aka Tak nějak pozoruji jejich slovní přestřelku a rozhodně nemám nejmenší chuť se do ní míchat. Jenže pak se venku semele podle všeho nějaká mela. Než se stačím vzpamatovat, Oranil po mne štěkne jméno té dívky, která se rozpleskla na zemi. Než k ní však udělám krok, prudce se mi do mysli zakousne ochromení z hrůzi a strachu. Zatnu zuby a na krátký okamžik se zastavím, abych se trochu obrnil. (73%) Přejdu k Ace. Nabídnu jí ruku, abych jí pomohl vstát a velmi si dávám pozor, aby něco/někdo nesměřoval naším směrem. Když už jsem jí dostal na starosti. Snažím si udržet povědomí o těch dvou, kdyby potřebovali mou pomoc. |
| |||
Děsivý dvůr veliký zubatý tygr a vlk Najednou se proberu a v moc moc velké blízkosti jsou veliké zuby. Dvoje. Rychle po trávníku odcouvám, co to můj ošoupaný zadek zvládne. Ani jedno zvíře ale momentálně nevypadá, že by mě chtělo sežrat. Spíše to vypadá, že mají co dělat udržet dech. Rozhlédnu se kudy bych utekl a zůstanu konsternovaně zírat na obřího zlatého draka. |
| |||
Dvůr Z pokusů o vlastní osvobození mě vyruší hrůza, která ochromí moji naprosto nechráněnou mysl. Okamžitě začnu strachem naříkat, a i když nápor poleví, pískavé žalování neustává. Celá se rozklepu. |
| |||
Dvůr především Akashka, Sem, útočník, Rubus "Je to stejné, jako vy posloucháte slova." Odvětím, to co jsem tady již mnohokrát opakoval. A do hlavy jí nelezu. Jen to co vysílá na vnější pole. Kývnu hlavou na souhlas, když si to sama vysvětlí. "Máte možnost nahlásit jakýkoliv přestupek." Nehledě na to, že je to mezi jejich povinnosti. Podle jejích dalších myšlenek poznám, že ona špatně pochopila mne. Nemám však čas jí to vysvětlovat, protože se mi do mysli silně zakousne krvelačná mysl, mířící naším směrem. Sem se prudce odrazí a já pokročím dopředu, abych Aku schoval za své tělo, když sebou pleskne na zem. Aka. Prudce štěknu v mysli po Rubusovi a jedním mohutným skokem se dostanu přes ni do volného prostoru, ještě ve vzduchu se proměním, abych se dostal dostatečně daleko, za ní tedy dopadne už mohutný nadměrně veliký vlk. Prudce sebou ale škubnu, když se do mne opře Semova hrůza a strach. Však mám energie dost a nemám problém jeho nápor ustát. (93%) Cítil jsem energii, něco udělala, ale vše co cítím je Semova krev a pach smrti. Pokusím se zombíka zamrazit, ale nefunguje to. Ani trochu, se zavrčením se znovu odrazím a prudce dopadnu nad ně. Rychle odkulím čumákem Sema stranou, aby do něj nemohl dál kousat a telekinezí mu vyškubnu čepel a zahodím ji pryč. V okamžení může cítit silnou léčivou magii, která se mu rozlévá tělem a hojí rány. (71%) Už vím, že na něj magie nefunguje, takže zahrnu jeho okolí a celý prostor. Uhodím do času a začnu ho přetáčet zpět. Co jsem však nečekal je, že je tady narušené časové pole. Udělá to tedy co chci (vrátí to Carlose v čase zpátky) avšak vytvoří to menší časovou bouří, kterou zaznamenají ti, kteří jsou na vnímání času náchylní. Naštěstí to ale zasáhne jen naše nejbližší okolí (louky a dvůr.) (77%) Poté couvnu a kecnu si na zadek. Prudce oddychuji. Jednat s časem nikdy není jednoduché. Dělají se mi mžitky před očima, ale vědomí se držím. Budu muset ještě jednou Sigimu poděkovat. Ať to bylo způsobeno čímkoliv, právě zachránil život hned třem tvorům. |
doba vygenerování stránky: 1.3336160182953 sekund