| |||
Ve dveřích na dvůr Ve dveřích probíhá debata, když se ve zdi otevře puklina. Je v zorném poli Sema. Taková bílá, svítící... Něco. Pak je z ní najednou cítit velmi krvelačná mysl. Ale nejde se jí nijak dotknout, pokud se jí on nebo Oranil pokusí sejmout, nic jí to neudělá. Pak se z pukliny vyřítí ohromnou rychlostí tvor, sotva ho Semovi zvířecí smysly zachytí. Co se však oboum citlivým nosům opře do smyslů je pach smrti. |
| |||
Dvůr především nespokojená studentka, její strážný "Nikoliv, avšak zašlápnout mne z důvodu nesprávných informací není příliš vhodné." Odvětím jí. Raději nekomentuji její myšlenky, hanící mou osobu. Co mne však velmi pobaví je paradox jejích následujících slov s tím co si myslela. "Děkuji." Odvětím jen na téma zdržování se na ošetřovně. "Nechceme zbytečně studenty ohrozit. Proto není jejich asistence běžně na ošetřovně využívána. Nehledě na to, že nyní tam není práce s kterou byste mohla pomoci." Neodpustím si komentář na její myšlenky, když se nás snaží přesvědčit, jakou strašnou chybu děláme. "Kontrola nad Vaší mocí by Vám velmi prospěla. Pak byste třeba i věděla, čím ohrožujete své okolí." Odvětím, když očividně ani netuší, co vlastně udělala. Pak se rozmluví. Sleduji její myšlenkové pochody, abych si doplnil její řeč o obrazy z její paměti. Nechám jí doříct její monolog, než na něj zareaguji. "Právě proto jsem byl do školy povolán. Aby byla škola bezpečnějším místem. Proto je na škole nyní Školní řád, což je velmi moderní i na čarodějnických školách. Aby když by se něco takového znovu stalo, aby to nakonec všichni přežili. A pokud jsem správně pochopil, nikdo nakonec není mrtvý. Vaše ztráta mne velmi mrzí, však na škole v té době jsem ještě nebyl. Je to samozřejmě chyba ze strany NŠÚ, proto máte nárok na odškodnění, i když chápu, že to jen sotva zmírní Vaši bolest. Toto pochybení jste se mnou však měla řešit hned, jak jsem se na škole objevil. Sjednám okamžitou nápravu." Očividně si budu muset promluvit se Selvenem a probrat jeho záznamy, jestli má takových pochybení více, mohl by taky kvůli tomu skončit. Nehledě na to, že je to prostě nemorální. A prostředků má dost na to, aby odškodnil všechny rodiny. "Nejste žádným experimentem." Zatnu ruku v pěst a zase povolím jak mnou zacloumají silné emoce. Potlačím je však. Je to studentka. Někdo pro koho právě skoro všichni profesoři na škole položili život. "Ministerstvo kontroluje všechny školy. A všechny připomínky, které vznesli byli okamžitě splněny." Včetně toho, že vyloučili profesorku, kterou jsem vystřídal. "Je fascinující, že Vám vadí, že se snažíme mít nad školou kontrolu, ale zároveň nám vyčítáte, že se zbavujeme studentů. Bez řádu a pořádku nemůže existovat bezpečí." Nakonec si připomínku neodpustím. "Přeji Vám mnoho zdaru, však velmi se obávám o Vaše bezpečí, až se pokusíte zabránit všem nehodám na magické škole, plné studentů, kteří neovládají své schopnosti. Nemohou být ani v jedné místnosti všichni naráz, aby nebylo třeba ošetřovny. Proto tu je NŠÚ. Abyste se jako jednotlivci naučili přežít." Čím déle mluvím, tím více jsem v klidu. Vlastně to myslí dobře. Jen spoustu věcí nechápe. Není divu, že má starosti, když zde zemřel její bratr. Své osobní problémy do tohohle tahat nemohu. Pak se však zatvářím velmi překvapeně. "Prosím? O čem mluvíte? Jestli navrhujete nějaké jednání se studenty, podle školního řádu máte určený postup, jak své problémy řešit. Můžete tohoto článku školního řádu samozřejmě využít i jako skupina." Nevím zda si to uvědomuje, ale my jsme na rok, v kterém existujeme velmi moderní škola. "Máte snad školní trest? Bereme, že to byla nehoda. Je vždy rozdíl mezi úmyslem, reflexem a nehodou." Odpovím jí nakonec. Pak slušně požádá o dovolení. Pokynu jí, že může projít. Již nějakou dobu k ní stojím bokem a tak neblokuji celé dveře, primárně kvůli tomu, že hledím i na Rubuse, který se objevil ve dveřích Ošetřovny. |
| |||
Dvůr Rara, Sem, Shrey, Sinead, Tortun, Rubus, Oranil "Dobrá. S dovolením pane profesore" "Tuším, že bych na to přišla sama. Mám se vás přijít zeptat i na to zda není někdo u mě v pokoji nebo na to koho bych mohla potkat na chodbě?" přijde mi naprosto zbytečné se na takové otázky ptát, ale jak se zdá pan Oranil asi potřebuje mít nad vším a všemi kontrolu. "Dobrá, nebudu se tam tedy zdržovat." Sice bych tam mohla být užitečná, ale co je mi po tom, že. Jak se zdá zde je každá snaha po zásluze potrestána. Dívám se na něj jako by mu narostla druhá hlava. Jaké oslepení? "To by vysvětlovalo proč mi ohmatával prsa, pokud to není jen výmluva, za což dostal tu facku." " Opravdu? Takové nehody se zde stávají dost často. Jedné takové nehodě, jak vy říkáte padl za oběť můj bratr. A popřál někdo mě nebo mé rodině upřímnou soustrast? Nikoliv. Z toho usuzuji, že jsme brání jako experiment, možná proto zde bylo ministerstvo na kontrole. Vlastně za ně odvadite dobrou práci, zbavujete je těch o které nestojí. Takže neodejdu, ba naopak budu se starat o to, aby se studentům takové nehody nestavali. A když už jsme u toho, tak jako studenti máme jistě nárok na studentský parlament nebo něco obdobného. " " Pokud by někdo bude sahat na prsa, tak dostane facku, nebudu tolerovat obtěžování, vy byste se nechal třeba plácat po zadku" |
| |||
Ve dveřích ošetřovny Sotva otevřu dveře, ozve se hovor ode dveří ven. Vzhledem k tomu, že netuším o čem se bavili před tím, mezi nimi dost nechápavě přejedu pohledem. Když se ozve divný zvuk ohlédnu se. V jedné dece je zamotaný tvoreček. Aha. Tohle. Jasně. Nicméně se Oranil nenechá zatáhnout dovnitř a místo toho mne parádně odpálkuje. No tak nic. Opřu se do rámu dveří a čekám, co z toho nakonec bude. |
doba vygenerování stránky: 1.9822368621826 sekund