| |||
Dvůr Hlavně Aka Dřív než si stihnu rozmyslet co budeme dělat dál, dostanu hned dvakrát. Jak ze sebe prudce shodí moje ruce a já stále nic nevidím, nezbývá mi než hmátnout před sebe, čímž se jí dotknu a chytnu facku, až se otočím, jak jsem to nečekal. Druhou chytnu od její mysli. „Jo, zjevně.“ Zamumlám, jednu ruku si tisknu ke tvři a druhou k čelu. Nějak se mi vůbec nechce ji zastavovat. Konečně mám chvilku na to si promnout oči a pomalu skrz slzy začít vnímat hlavně světlo, stíny a pohyb. „Jen jsem ti chtěl pomoct.“ Zavrčím jí nakonec ale stejně do zad. Za dobrotu na žebrotu. Zauvažuju, proč tu ve sboru není jediná žena? |
| |||
Dvůr - směr ošetřovna Aka, Oranil, Tortun, Zlatíčka, Shrey, Pápá, Lálá, Rara Psycholog mě chytne, takže se díky němu nepřerazíme. Ovšem na můj vkus mě drží nějak dlouhou. Shodím ze sebe ty jeho pracky a udělám krok od něj. Kdyby se mě snad chtěl dotknout, tak mu vrazím facku. Na mě žádný chlap sahat nebude! "Ne, já nepotřebuji žádný čaj. Já jsem moc dobře všechno pochopila! " křiknu na něj i když on vlastně za nic nemůže. Vlastně vždyť je to chlap. Takže může. Chlapi jsou prolhaný prasata. Otočím se na podpatku a mířím na ošetřovnu. |
| |||
Jídelna Nakonec Jožin Tak tohle docela štíplo. Asi bych si příště měla dávat větší pozor, co si vybírám za oběť. Heh příště, vlastně. Sleduju svoje tělo a tak maně uvažuju o tom, že jsem si vždycky myslela, že se obrátí v prach, ne že jen tak prostě zmizí. A objeví se zpátky na mě. "Hele, nějaká nová supersíla?" Povytáhnu překvapeně obočí a rozhlédnu se po místnosti. Je tu poněkud mrtvo. A krveprázdno. A já cítím, jak mi začíná trochu kručet v žaludku. V další chvíli přijde zpět obr a já si ho spojím s tím, co po mě házel židle a nepatrně se přikrčím. "Hej! Žádný hlouposti nebo tě hned sundám, drobku!" Jo, možná sme měli nějakou dohodu, ale ta zjevně padla. Nebo to tak minimálně vypadalo, když se mi pokoušel přidělat nohy navíc. |
doba vygenerování stránky: 1.3613970279694 sekund