| |||
Dvůr zdržovatel, Sinead, poté VŠICHNI "Není to prokletí." Povzdychnu si dost nenaloženě, když se zastaví. Je mi to ale skutečně úplně jedno a ví, že to okamžitě můžu udělat znovu... Takže mávnu rukou a v jedné mocné vlně skrz školu rozeženu temnotu. Všem se tedy vyčistí mysl a popud k dalšímu a dalšímu podněcování negativních emocí je pryč. Zároveň je ale navštíví pocit prázdnoty, jak je pryč i všemocnost. A jejich aktuální stav emocí zůstává. Jen se propašuje zpátky svědomí a zdravý rozum a takové ty zbytečné věci. "Teď už ale nezdržuj, nebo si dám záležet, aby někdo vtrhl do každého koutu školy a udělal pořádný poprask." Ušklíbnu se na něj. Teď již Zlatý k nám skloní hlavu. "Mimochodem, jsem si jistý, že jí oheň neublíží." Dodám navrch s úsměvem. |
doba vygenerování stránky: 1.2493209838867 sekund