| |||
Dvůr Sinead, Tortun Udělám půl kroku k němu, jako bych mu uvěřil a hodlal mu dračici předat. Pak se ale zarazím a zavrtím hlavou. "Napřed zruš to prokletí na škole." Zkusím napřed jestli náhodou nepůjde všechno tou... Lepší? Doufejme... Cestou. Jen v periferním vidění vnímám změnu draka. Co má sakra v úmyslu? Táhne se mi hlavou, ale jaksi nemám čas to řešit. Snažím se připravit na naší jedinou šanci. Mám ale obavy, že tohle bude dost těsné, pokud to vůbec vyjde. |
| |||
Dvůr nyní především Sin s nosičem Stejně jako tomu blbounovi v díře mu temnota nic nedělá. Neplýtvám tedy energií a dál auru neposiluji. S úšklebkem ocením křupnutí, které se ozve zpoza mne z jámy. Pak se ozve. Netrpělivě kývnu hlavou. "Si celou školu strčte třeba někam, hlavně mi dej už Sin." Napřáhnu k němu ruce v podobné náruči v které drží dráče on. Drak za mnou se pomalu z rudé a lávové barvy přebarvuje na zlato. Láva pod jeho tlapama zmizí a tak se rozmrzelí krábci stáhnou zpět pod zem. Samozřejmě, že si všimnu, že se koření. (60%) Buď je to strachy, nebo něco chystá. Tak jako tak mne to moc netrápí. Prostě se na mne jen pro jistotu zaleskne štít z temnoty. (99%) Kývnu mu hlavou aby si pospíšil. |
| |||
Dvůr Tortun, Rubus, Sin Pořádně mne nakopne do brady (7%) až se mi udělají mžitky před očima. No jsem rád, že mi díky krystalům, které instinktivně zachytili páteř neurazil hlavu. Každopádně se dostane pryč, zatímco já ležím rozplesklý jak široký tak dlouhý na krystalech. Ozvou se hlasy. Takže pomoc. Nevím o co se pokoušejí, ale asi bych měl pomoci. Pomalu se posadím a pak dokonce postavím. V tu chvíli ale trhlinu přelyjí černé kameny. Povzdechnu si. No super. Vyskočím a pokusím se kameny prorazit, ale podle křupnutí docela jasně odhadnu, co jsem jim udělal... Tedy co ty kameny udělali mé chudince zpřelámané ruce. (5%) Dopadnu zpátky na záda. Ještě že nepotřebuji dýchat. No asi je to na zbytku... Zavřu oči abych šetřil energií, které mám podezřele málo. |
| |||
Dvůr hlavně Tortun, spící dráče Přibližuji se a z trhliny vyleze jak jinak daný čaroděj. Nemohu si pomoct ale musím nervózně polknout. Vždyť jsem kolem a kolem jenom kytka. Na posílenou temnotu mé tělo nereaguje jinak, než dalším zalesknutím. (98%) Zatím se držím. Zastavím se stále v dostatečné vzdálenosti. "Necháš ostatní být?" Zeptám se tak nějak pro formalitu, upřeně na něj hledíc a svírající spící dračici. Zároveň se však snažím nenápadně (no tak moc nenápadně ne no) do půdy vpustit šlahouny. (30%) Ale zase... Mohlo by to vypadat že strachy no ne? |
| |||
Dvůr Sinead, Rubus, Chrys Jakmile se mi podaří se ho zbavit, telekineze mu nic neudělá, pořádně ho nakopnu, kam se mi zrovna podaří, doufám, že to bude ten jeho parchantskej ksicht. (64%) Dokud má co dělat se sebou, vylezu ven. Protože jsem cítil to na co jsem čekal. Sinead. Blíží se. Můj výraz úplně roztaje. "Konečně jste dostali rozum." Konstatuji. Nějak mne netrápí, že daného přichazejícího nepoznávám. Smaže to to, že nese dračici. Něco mne však přece jen zarazí. Proč sakra z něj není cítit temnota? To tady zakládají klub nebo co? Posílím jí v okolí (34%) a uvidíme, co to udělá. Třeba mi ji velmi ochotně předá, aniž by zkoušeli nějaké blbosti. Což mi připomíná... Magie je zpátky. Lusknu prsty a trhlinu přelije pevný černý kámen (64%). Když tak moc stojí o to své antimagické údolíčko, tak ať tam třeba shnije. |
doba vygenerování stránky: 2.1798870563507 sekund