| |||
Přízemí a dál Kura, všichni na dvoře, přicházející čaroděj Konečně se dostávám do přízemí. Seběhnu schody a zamířím do chodby u Ošetřovny. Sotva však zahnu za roh, něco mne zalechtá na oblečení a kolem mne začnou padat černé okvětní lístky. Rozhlédnu se. No paráda. Takže nejen tam nahoře. V okamžiku, kdy by po mne snad chtěla vystartovat uvízne až po krk v krystalech. Pak přes ní přeliji opět ochranou kopuli. Co kdyby se jí náhodou někdo pokusil urvat hlavu že. Pokračuji chodbou. Vyjdu na dvůr a přimhouřím oči. Jožin hází po jakémsi duchovi židlemi, pravděpodobně z jídelny. Zvednu hlavu. Dívka ječící do rozbitého okna. No tak jo. Nic z toho, co bych očekával. Pak si té postavy všimnu. Blížící se od jezera. Kolem něj se nese prapodivná aura a vzduch jako by se tetelil. Zavřu dveře do budovy a ustoupím více na dvůr. Nepustím ho do školy, pokud se mi to povede, ale čim dále bude od svého prostředí, tím lépe. |
| |||
Pozemky - škola - před společenkou čarodějů Jožin, Rara, Jigme, Raziel Skoro mrtvý strachy a neviditelný běžím do školy, cestou ale zjistím, že proti mě jde nějaký kolos. Zastavím se na místě a chvíli přestanu i dýchat, aby si mě určitě nevšimnul. Jakmile se dostane o kus dál, vyrazím jako splašený zajíc dál s jasným cílem. Musím to vzít zadem. Tam skoro nikdo nechodí. Tam si mě nikdo nevšimne. Kdykoli potkám někoho dalšího, provedu stejný postup a je div, že jsem z té hrůzy ještě nedostal infarkt. Nahoře ale zjistím drobný error. Před společenkou někdo stojí, tedy spíše bojuje, jak to tak vypadá. Zastavím se a tiším svůj dech. Pozoruju je a přemýšlím, jestli bych je zvládnul obejít, ale co když jsou to čarodějové a mohli by mě pronásledovat? (pořád ještě jsem neviditelný) |
| |||
Jídelna - louka Leo, Rara Použitelná sváči, vzala roha a to co tady zbylo už není k jídlu. Hold se budu muset jít poohlídnout po něčem jiném. Napadne mě vošetřovna, ale tam je to maso nakažený kdoví čím, ale na pozemcích by se mohl někdo najít. Vezmu sebou tři sesle. Ke škole někdo míří, ale ten není k jídlu. Tak ho nechám jít a jdu dál. Narázím na takovou sváči. Mrsknu po nich židle a cokoliv mám po ruce. Dalši žvanec si nechcu nechat ujít. (44,81,75) |
doba vygenerování stránky: 1.6475150585175 sekund