| |||
Pokoj upírky 1 - chodba druhé patro Sven, Chrys Jen tak si ležím a přemýšlím nad tím jak se mu povedlo mě ovládnout a čím víc nad tím přemýšlím tím víc ve mě stoupá vztek. Asi to bude i tou temnotou, která mě zahalila, když jsem si se zavřenými oči, odpočívala. Nelíbí se mi, že mě někdo dokáže takhle manipulovat. Vůbec se mi to nelíbí. Nasraně vyskočím z postele. Pochoduju po pokoji a krev ve mě vře. Musím s tím něco udělat. Ale sama na něj nemám. Vyjdu z pokoje, jako na zavolání uvidím nějaké dvojčata, rychlosti upíra se k nim přesunu a na jednoho z nich skočím, zakousnu se a nasaju krev, jakmile polknu, zkusím jestli zatleská. (77%) |
| |||
U jezera - Před kabinetem Tortun, Chrys Když je až tak moc hrr, aby se dostal ke mě, až se skoro líbneme, moje cuknutí se promění v pád. Já jsem říkal, že je to fakt blbej nápad a že bychom mu nejdřív museli udělat lobotomii, aby ho nenapadlo, že něco nehraje, ale copak mě vůbec někdo poslouchá? Znovu ucoknu, když se objeví temná mlha a pokusím se jí sklepat z rukou. Bleskne světlo, ale to on vždycky používal magii víc. Asi by měl poslouchat svoje slova a nechat trénovat i mě. Pak se ale zhluboka nadechnu a čarodějovi nad sebou oplatím úšklebek. Jo, jemu ublížit nechci, to sedí. Sice za to, že na mě štve někoho dalšího by si nic jiného nezasloužil, ale prostě, ne, vždyť mi dal příležitost k něčemu jinému. Mrknu na Shrey a přezíravě se uchechtnu. "Sorry, zlato, jsi v pořadníku, ale nejdřív musím zařídit něco jiného než mi skočí na záda. Pak ta hloupá kobyla a pak, no proč ne, třeba ty a zbytek školy." Nechápu, proč nás odvedl od našeho milovaného života plného krve. Během mrknutí oka zmizím. Objevím se ve druhém patře před naším kabinetem. Nevýhoda jediné bytosti je ta, že protistrana o vás většinou ví předem. Jak sleduji dění u jezera a zároveň se soustředím, jestli se třeba zase neozve Sem, ani si nevšimnu plíživé temnoty, která mě postupně obklopí. Respektive všimnu, ale to už je dávno moc pozdě. Zvolna, velmi zvolna se usměju. Pravda, krev mi taky chybí. S tím se nedá než souhlasit. A teď krev poteče. Jestli si myslí, že po těch letech mě zvládne přemoct, tak se moc plete. A to nemluvím o tom, co mi provedl s tou dračicí. Nebýt mrtvá, tak bude hned druhá na řadě na sražení hlavy. Sleduju, jak se objevil přede mnou a ani jeden na nic nečekáme a na nic a nikoho se neohlížíme. Jediný problém spočívá v tom, že naše údery jsou úplně stejné. |
| |||
U jezera primárně Sven, Shrey ale poté VŠICHNI Shrey se dá na útěk a dračí magie ve mne se zvedne aby se věnovala Sin. Nicméně z ničeho nic se Shrey zastaví. To mne ale netrápí vzhledem k tomu, že Sin zmizí. V zajiskření magie. Ta se sice na mne pokouší zanechat nějaké následky, ale nemá šanci, protože se ve mne okamžitě zdvihne takový vztek, potopí veškerou zlatou magii ještě hloubš. A hned na to se tu objeví Sven. V očích mi blýskne. Nejsem blbej, aby mi nedošlo, že tyhle dvě věci souvisí. Takže mám po krytí. No, jednou to přijít muselo. Lusknu prsty a Shrey se zcela pohltí pod mou nadvládu. Temnota v ní pobublává, ale neudělá nic bez mého přímého rozkazu a cítí, že mne nikdo nesmí ublížit. Vůbec nikdo. Seskočím ze hřbetu tvora, na kterém jsem do teď letěl a přistanu extra dlouhým skokem přímo před Svenem. Tak, že by se naše nosy mohly dotknout. Jeho reakce přepadu na zadek mě ujistí, že úplně nadšený není. Strach z něj sálá do všech stran. Sice nemohu určit, zda z jeho druhé polovičky, nebo ze mne, ale rozhodně toho půjde využít. Oči se mi zalijí kompletní černotou a má moc se rozeběhne po škole, všude, kam se dostane. Kdykoliv narazí na tvora zahalí ho černá mlha, která se do něj vsákne. Každému zasaženému se okamžitě zatemní úsudek. Nejhorší negativní emoce vyplavou na povrch s ohromnou silou. Vaše tužby a chtíč se stanou nesnesitelným. Zároveň to podnítí vaše schopnosti a životní energii. Cítíte se plni sil. Všemocní. Jediná místa, která nejsou zasažena jsou ošetřovna a ředitelna. Také schopnost neovlivní Helen a Chryse. Širokým obloukem se vyhne Sinead. Každý z ovlivněných také cítí, že nesmí ublížit mne nebo Sinead. Moc dobře vím, kde dračice je. A hodlám si pro ni dojít. Ale ne nepřipraven. Potměšile se ušklíbnu na Svena. "Shrey, drahoušku, buď tak hodná a nadělej z něj sekanou." Promluvím na polodračici a volným krokem vyrazím ke škole. |
| |||
Ošetřovna - U jezera Ti na ošetřovně a Tortun a Shrey Nestačím se ani pořádně nadechnout a už si místo tiché ošetřovny užívám jeho blízkou přítomnost. Nejsem blbej a slyšel sem co Sem povídal. Ani ta normálně ne zrovna příjemná společnost mi ale nevydrží dlouho a já zavrávorám na kraji jezera. Zadívám se na oblohu a zanadávám. Fakt nevím, co si jako myslí, že tu budu vytvářet. "Hej Tortune! Sven potřebuje pomoc!" Zařvu z plných plic a rychle uvažuju, co asi tak budu dělat dál. Doufám, že to nebude moc bolet |
| |||
Nad jezerem - před ošetřovnu Tortun, Shrey, Sem Moje kníknutí se nečekaně ztlumí a otočím hlavu ke škole. Nakloním ji na stranu a v příštím okamžiku se zlatě zableskne a já jsem ta tam. Respektive očichávám divného tvora, před kterým jsem se objevila. |
doba vygenerování stránky: 1.5058879852295 sekund