| |||
Ošetřovna - chodba "Juch." poskočím si, abych otestoval jak na tom noha je. "Díkec, čéče." poděkuji felčarovi. Mávnu na rozlóčenó i té s křídlama a jdu teda najít teho profesora. To bude asi trochen voříšek a tak snad mě někdo navede. Nakonec nemusím ani moc hledat, poněvadž na něj narazím po cestě. "Čauves, mám tě pré najít, abych voddělal tu sádru. Noha už je v cajku." hóknu z vesela na ogara. |
| |||
Ošetřovna - chodba Ukáže prstem k ordinaci. Rychle se narovnám. To se jí něco stalo? To už mi ale ta holka nevěnuje pozornost. Sleduji mlhu kolem sebe a uvažuji, jak dlouho to bude trvat. To už k nám ale míří ta chodící kytka. Všimla jsem si, že pole už vypadá, že splnilo svůj účel, také díky tomu, že mohu opět volně dýchat, ale bez Sin nikam nechci. A on mě tak vyhazuje. Zamračím se a mám se k odporu, ale po jeho pohledu zase pusu zavřu. Před očima mi probíhají zkušenosti s místními profesory. Sklouznu tedy z postele a vyjdu ze dveří. Hned vedle dveří se ale posadím na zem a čekám na Zlatou. |
| |||
VT01 - směr ošetřovna nikdo konkrétní Tělocvičnu opustí i poslední student. Pokývnu si. No tohle bude hodně zajímavé, celkem chápu, že se Oranil obrátil až na mne... Projdu místnosti, všechno opět pěčlivě pozamykám a nakonec volným krokem zamířím směr ošetřovna. Nejsem si jistý, zda je tady vůbec někdo schopný rozbít tu sádru, tak aby mne nemusel ten student hledat. Nespěchám ale. Cestou si opět nandám šátek a dávám si radši pozor. Ještě by mi tu mohl někdo přistát na hlavě. |
doba vygenerování stránky: 1.6127798557281 sekund