| |||
ke společence dlaků Felix a případně nevychovanci cestou Nenechá zaskočit. On si profesor asi vždy něco najde. pomyslím si a jakmile trochu zpomalí, doženu ho. Radši než vedle naháče, než za ním. Tedy... Jak přemýšlím, co odpovědět a pohlédnu na něho. Můj pohled samozřejmě spatří i něco, co bych raději neviděla. Vyřčená slova tak zůstávají bez další odpovědi a na mé tváře ji vidět trochu rudé barvy. Naštěstí pro mě, vzhledem k mým vlasům to nemusí být patrno. Po chvilce trapného ticha dojdeme k nějakým dveřím. Ve vzduchu je cosi cítit, přiřadit to přesně k ničemu nedokáži, ale vím, že něco cítím. Felix to taky cítí a na rozdíl ode mě vypadá, že ví co. Já jen tuším, že to jsou nějaké osoby. |
doba vygenerování stránky: 1.5924170017242 sekund