| |||
VT01 - jídelna Marcos, Yritys Poslouchám profesorův proslov a zatvářím se přijatelně kajícně. Ale ten démon si to za ten útok zezadu zasloužil a dračice jsem se prostě trochu bála. A kdo s mozkem ne? "Pro příště se vynasnažím." Kývnu ale poslušně a na rozdíl od těch, co se tu zdržujou, já zamířím rovnou pryč. Vzpomenu si na ty dva v jídelně a rozhodnu se zkontrolovat, jestli stále ještě vedou tu plodnou debatu, nebo budu muset téma jejich hovoru trochu usměrnit. V jídelně si k nim přisednu a podepřu si rukou bradu. |
| |||
Hala - ošetřovna blb, kluk, profesor, všichni kolem Vejdeme do haly, kudy projde ten kluk. Trochu zmateně se po něm podívám. Vždyť šel do školy už asi před třema hodinama. On se nám však vyhne a uteče. Neřeším to tedy a pokračuji k ošetřovně. Kývnu hlavou na pozdrav profesorovi opřenému o zeď. Ve dveřích ošetřovny zrovna stojí Sigi. Zarazím se v půli kroku a teď již slyšitelně zaskřípu zuby. No to si dělá srandu, že jo? |
| |||
VT01 - k bazénům Spokojeně se ušklíbnu, když sem označena za vítězku. Sice asi přehlédnul, jak jsem umožnila vyřazení obra, ale tak co, nic se neděje, nikdo není perfektní, že? Ok, beru zpět, tenhle by měl bejt. Nakrčím obočí, když zmíní moji největší slabinu. "S nohama se učím sotva pár dní. Navíc sem těsně před hodinou došla k jezeru a zpět. Takže je mi líto, ale reálně jsem zhodnotila, že by mě první pometlo, co by kolem mě proběhlo, srazilo k zemi, a to jsem si v klidu ušetřila." Pokrčím rameny. Vzhledem k tomu, jak tato škola vypadá, skutečně se snažím si na ty slabý, nešikovný věci zvyknout a naučit se s nima, ale co jsem tak slyšela, tak ani oni se to nenaučí ze dne na den. S povzdechem zahýbu prsty u právě objevených nohou a vratce se postavím. Rovnováha je další věc, kterou jsem v životě nepotřebovala a tedy jsem jí ještě nepřišla na chuť. Přeměřím si pohledem volnou vzdálenost mezi mnou a dveřmi a poněkud nejistě se tím směrem volným prostorem vydám. Zuřivě tisknu zuby k sobě, jak sebou nechci před novým profesorem švihnout. Pokud mě nezastaví, nenechám se nachytat a protože vím, že za chvíli mám další hodinu, zamířím pomalým tempem k bazénům. |
| |||
VT01 - Ošetřovna Částečně Dan, ti na ošetřovně Ani nemusí říkat, že jsem udělal základní chybu. Nafackoval bych si za to sám, kdyby mě už dostatečně neztrestal ten, co mě vyloučil. Pozorně poslouchám, co nám vykládá a v duchu si nadávám, že příště musím být pozornější. A nesnažit se nováčky odklidit z cesty šetrně. Naštěstí nám následně dá pokyn, že si máme dojít na šetřovnu, což s povděkem přijmu. Danielle se mě sice zeptá, jestli jdu pokračovat, ale v tomhle stavu bych mohl taky přijít k mnohem vážnějšímu zranění, než jsou polámaná žebra. „Dojdu, jen se cestou stavím na ošetřovně. Pohlídejte zebru.“ Pokusím se na ně povzbudivě mrknout. Když už je jisté, že nic dalšího se dít nebude, vydám se k ošetřovně. Kývnu profesorovi u dveří, ale nějak se mi nechce pouštět hrudník, takže bez klepání loktem stisknu kliku a vklouznu do místnosti, kde se překvapeně rozhlédnu, kolik je tu tvorů. |
| |||
VT01 - hurá do společenky směsy Kisa, Sigi + zbytek Je fakt, že z profesorova projevu toho moc nepokládám za důležité. Jasný, na začátku hodiny se pořádně ostentativně rozhlédnu a pak zdrhnu do nejvzdálenějšího rohu, čímž možná nevypadnu hned na začátku. Ale jednoho jsem vyřadila! Jednoho jsem vyřadila! Jednoho jsem vyřadila! Jakmile je hodina ukončena, objeví se vedle mě Kisa s otázkou ohledně pokračování. Zamyslím se nad tím, co mě dneska ještě čeká a pak rychle přikývnu. Vzhledem k téhle hodině, tak další si snad ani nechci pamatovat. Ohlédnu se, kde máme démona, ale nevypadá moc zdravě. Přesto ale, když už sme s ním přišli a má tam tu kentaurku. "Hej! Červenej! Jdeš s náma?" Ať už je odpověď jakákoli, sama vykročím směr pokračování párty. |
doba vygenerování stránky: 1.5987539291382 sekund