| |||
Za Sigim do VT01 Nakonec se nechá přesvědčit i Kisa, takže přeci jenom vyrážíme. No asi dobře. "Tak hyjáááááá!" Zvolám a málem sebou rovnou říznu, takže se démona chytím o to pevněji. Jen vejdeme do tělocvičny, je na první pohled jasné, že stojím jen tak tak s podporou a při pohledu do očí ani moc neostřím. Je tu fakt hodně tvorů, koukám. A ani jsem nevěděla, že tolik z nich má dvojčata. |
| |||
Společenka směs - VT01 Pobaví mě, jak se Kisa loučí se zůstávajícími, ale radši to nekomentuju. Jsem rád, když konečně vyrazíme. Skutečně bych nechtěl přijít pozdě, když nevím kdo učí. Naštěstí umístění tělocvičen si pamatuju celkem dobře a Dan visící mi na paži mě nemůže moc zpomalit. Za to na Kisu kdyžtak počkám, když bude potřeba. Bez bloudění se dostaneme až do velké tělocvičny, kde je tedy o něco víc tvorů, než jsem čekal. Komukoli, kdo by nám věnoval pozornost kývnu na pozdrav. |
| |||
Chodba v 2. patře nikdo konkrétní, jen mírný stalking Poočku stále sleduji dění okolo, zvláště, když se Sinead odebere až k jezeru. Pak si všimnu, že se přesunula. Natáhnu svou mysl, abych prozkoumala, co to pozoruje. Malou myš. A podle všeho je to ta polodračice. Zajímavé. Nic více se ale neděje, takže oko zase zavřu. Po nějaké době najednou vyrazí ke škole. Nese ji v tlamě. Ona vážně někomu pomáhá. Fascinující. Počkám, až zmizí ve škole a sletím ze střechy. Proměním se do menší podoby a pomalu kráčím za ní. Vyjdu do druhého patra. Opřu se o zeď v chodbě, ruce založené na prsou, zavřené oči. Čekám na ni. Schovala bych se za roh, ale stejně ví, že jí sleduji, takže to nemá smysl. |
doba vygenerování stránky: 1.5844039916992 sekund