| |||
Môj strom v dohľade Tortunovej hájenky ...s božou pomocou nikto... Nedá sa ani vyjadriť ako to vo mne vrelo keď som dopadla na zem. Vďaka mojej prezieravosti som mimo doškriabaných dlaní labiek nemala mimo troška otraseného žalúdka a riadne otrasenej dôstojnosti takmer žiadne iné zranenie. Aspoň som zistila zaujímavý fakt- myši znášajú pád z výšk rozhodne lepšie ako veľké tvory, pretože aj keď štít pohltil väčšinu kinetickej energie pri dopade a telekineticky som sa udržiavala ako tak v bezpečí, trošku som sa pokotúľala a momentálny tvar tela a kožušina to clekom efektívne dotlmili. Práve kvôli predtým zraneným rukám, ktoré sa preniesli aj do tejto podoby, mi ale presun trvá dosť dlho. S orientáciou som nemala problém, proste som išla smerom kde som cítila najviac energie- to bola škola. Rozhodne som ale nemierila do nej. Čo by som tak robila v tejto podobe, keď najbližšiu hodinu som mala boj z blízka? Okrem toho, určite sa nikomu ďalšiemu neukážem takto. Prvú hodinu čo kráčam to vo mne stále vrie, pištím, fŕkam a v duchu vymyslím za ten čas presne stodvanásť spôsobov ako by som tej kurvičke ublížila. Na najbližšej hodine mučenia ktorej budem schopná sa zúčastniť by bol na mňa profesor hrdý keby ich na nej môžem predviesť. Takisto nadávam drakovi v sebe, prečo dočerta sa teraz chúli kdesi v kúte môjho ja a čuší. Určite sa ohromne baví, hovado jedno. Malej čupke prišlo čosi z nej na pomoc keď som nebola už v amoku, spomenula som si ako sa jej energia mierne zmenila v základe a ako narástla, bolo to ako keď som stretla Modrého. Bol to Gerrir, ale nebol to on. Bola som si istá, že môj drak by vedel pokojne proti nej niečo spraviť, alebo ma dostať aspoň z momentálnej šlamastiky, ale vytrvalo ma ignoruje. Druhú hodinu môjho "putovania" nie som nasratá o nič menej, len už časť mozgu venujem premýšľaniu, čo s touto situáciou. Rozhodnem sa utiahnuť do svojho útočiska- strome, na ktorom som si postavila svoje útulné miestečko a gratulujem sama sebe, že som ho postavila v dostatočnej vzdialenosti aby mi ho Sigi nespálil. Vydriapať sa po kôre hore je síce trocha náročné, ale s pomocou telekinézy to zvládnem. Tak sa schúlim do stredu a chvíľu pozerám na lebku s parohami od jeleňa, ktorého som zabila a potom ju sem vyvesila, a predstavujem si hneď vedľa nej hlavu tej mátohy. Potom sa už začnem sústrediť a snažím sa v sebe, vnútri zachytiť cudziu energiu, ktorá mi toto spravila, hocičo čo tam nemá byť, a poprípade to svojou energiou skúsiť nejako vypudiť alebo zlikvidovať. |
| |||
U školy – VT01 Felix a osazenstvo tělocvičny, možná někdo cestou „No tak to je pravda. Ale zatím jsem naštěstí nepotkala nic, co by mě dokázalo skolit na delší dobu. A doufám, že ani tady nepotkám.“ komentuji ještě problematiku školního řádu a vážných zraněních. Zatím jsem měla zlomenou nohu, pořezanou kůži, prokousnutou ruku a podobné. Vše se naštěstí zahojilo bez viditelného poškození. „Aspoň něco. Popravdě se těch hodin trochu děsím, ale nemít je, tak se asi nikdy nenaučím se bránit a to by bylo horší.“ taky okomentuji společné hodiny. Popravdě mám z toho velkou radost. Felix vypadá v pohodě a mít po blíž spřízněnou duši bude určitě výhodou. „No já bych se ideálně ještě chtěla umýt a převléct.“ řeknu jakmile začne zkoumat stíny a odhadovat čas. S tímhle to tu bude asi hodně špatné. Nejspíš si budu muset splašit hodinky. Felix vstane a nabídne mě ruku. Využiji pomoci a vstanu. Špinavé šaty si trochu opráším, řešit to nějak víc nemá smysl. To spíš... Pohlédnu na Felixe. Jak to řeší s oblečením, když je venku takhle? Přeci nechodí po chodbách nahý? Nebo ano? To se ukáže velice rychle. Promění se, otřepe prach z kožichu. Občas by se hodilo umět se proměňovat. Zatím jsem na to jen nadávala, stálo mě to rodinu a přineslo spoustu zlého. Ale celkově to možná nebude zas tak špatné. Vydám se tedy ke škole za ním. Jak se ukáže na místě, můžu na koupel a převlečení zapomenout. To jsem zvědavá, jak na mě bude profesor koukat, když si na hodinu boje přijdu v šatech. První den, první hodina a hned průšvih? To jsem celá já. Raději tedy následuji Felixe. --- jen pro připomenutí -> Momentálně mám na sobě hodně špinavé a trochu potrhané šedé šaty – odkaz , vzhled viz HP jen s tím rozdílem, že jsem špinavá od hlavy až po patu od hlíny. V rozporu se šaty a špínou jsem bez jediného škrábance na těle. |
| |||
U školy - VT01 May a osazenstvo tělocvičny, možná někdo cestou Poškrábu se na rameni. „No, jo, on ji dost krotí, ale mě šípem poctila hned při prvním setkání a to jsem se chtěl jen seznámit.“ Ušklíbnu se, jako by to nic nebylo, i když tehdy jsem měl k smrti fakt blízko. „Teoreticky je to proti školnímu řádu a na vyloučení, ale to ti už bude prd platný a nehody se prostě občas stávají.“ Nezním, jako by mě to zvlášť trápilo. Mám vyhlídnuto pár tvorů, kterým je lepší se vyhnout, ale zbytek, no nějak to rozchodím. „Tak to asi budeme mít hodně předmětů spolu.“ Zaraduju se, ale pak si uvědomím, že jeden ze jmenovaných předmětů je dnes a zjevně i jí to dojde. Zadívám se na oblohu a odhadnu si stíny, vzhledem k tomu, že hvězd moc vidět není. „No, čas je tu trochu zrádná veličina, tak bychom se možná měli jít podívat, abychom o něco nepřišli.“ Pokrčím nakonec rameny, vzhledem k tomu, že jsem došel k názoru, že čas se stejně nachýlil a nezbývá než jít na další hodinu. Jen doufám, že tam Miko nebude. Vyskočím na nohy a natáhnu k ní ruku, pokud bude chtít pomoct. Opráším se a mrknu na ni. „A teď, když dovolíš... nerad bych si zkazil image.“ Pobaveně se ušklíbnu, i když je to možná z části tím, jak všichni zírají na nahýho kluka, kterej si jen tak vykračuje chodbou. Doma to bylo normální, ale tady jsou všichni trochu přecitlivělí. Pokud už nemusím na nic odpovídat, proměním se do vlka, oklepu, abych urovnal hebkou srst a asi o krok před ní vyrazím k tělocvičnám. Držím takové tempo, aby mi v pohodě stačila i na dvou nohách. Když dorazíme k tělocvičnám, je mi hned jasné, že první rozhodně nejdeme. Projdu malou tělocvičnou až do velké, kde se rozhlédnu po osazenstvu a radši se přesunu dál od skrumáže u dveří, kde si lehnu a široce zazívám. Všude je tu takové uspávající horko, hmm. |
doba vygenerování stránky: 1.554151058197 sekund