| |||
Společenka směs především Sigi Nějakou mnohonohatou slečnu srdečně ignoruji. Skoro jsem nepostřehla, že někoho odlepuje od zdi. Jsem přece v náručí mého statečného démona, no ne? Spokojeně se usměji, když řekne, že si čas vždy udělá. "Nevím, jak by to schvalovali učitelé." Namítnu však, ale je vidět, že to je momentálně to nejmenší, co mě trápí. "Možná bych se mohla naučit levitaci!" Rozsvítím se najednou. Někde jsem ji viděla mezi volitelnými předměty. Třeba by mi to se schody pomohlo. a možná taky s podáváním šípů. Hmmm. Postaví mě na zem, tak si neodpustím letmou pusu na tvář jako poděkování. Pohodím ocasem. "Inu je to patro kolejí a momentálně asi není tolik hodin..." Pokrčím rameny. Zatím se ale nikam nejdu, protože uvažuji nad tím, zda nenavštívit napřed Svena. Třeba by mi i poradil. |
| |||
2. patro Hemžení „Na tebe si čas udělám.“ Nepatrně pokrčím rameny. Když jsme nahoře, překvapeně mrknu, kolik je tu různých tvorů. Nejprve strážkyně, které kývnu radši jen velmi opatrně, a Tonka, pak nějaká trojice divně přebíhající chodbu, až se musím zastavit. Zamyšleně postavím kentaurku na zem. „Nezdá se ti, že je tu nějak moc živo dneska?“ Pokud se rozhodne pokračovat, ani se už nebráním a odevzdaně ji následuji. |
doba vygenerování stránky: 1.5020020008087 sekund