| |||
Dlačí kolej - kolej směs Miko, Kisa, Sigi, Yqi „Moje nebo tvoje, mě je to celkem jedno.“ Pokrčím rameny. Když prohlásí, že jsme nemohli vědět, že je to idiot, trochu se zamračím. „No...“ Zatvářím se, ale radši do toho nedloubu víc. „Uklidit? A já myslela, že bude párty.“ Ušklíbnu se a prokřupu si prsty. Vzhledem k výrazu Miko se zase budu muset pokusit prověřit svoje božská játra proti těm jejím. No co, zatím jsem to vždycky přežila. Jako první se vydám k východu z koleje a opatrně vykouknu ze dveří. Rozhlédnu se na všechny strany, jestli tu někde nezevlí a se spikleneckým máváním, které mohou znát z akčních filmů, vyběhnu dopředu. Je mě vidět o něco hůř, než by asi mělo, ale skoro si toho v zápalu bojové hry nevšímám. Je mi to celkem fuk. Cestou si všimnu podivné dvojice a malinko zlomyslně mi zableskne v očích, ale nakonec se rozhodnu je nechat na pokoji. Pro tentokrát. Ještěže naše společenka není daleko. „Tak pojďte dál.“ Spokojeně skočím na gauč. |
| |||
Směr společenka směs Sigi Překvapeně se na něj podívám. "Nic takového jsem neřekla. Jen ne vždy budeš mít čas, tahat se se mnou do schodů." Zamrkám a poněkud odevzdaně se usmívám. Musí to vypadat strašně komicky, jak mne nese do schodů, ruce mám volně podél těla a rozhlížím se jak papoušek. Aw. Chudák Salome. Vyjdeme do druhého patra. Když mě vyzve, abych vedla, ukážu na modré dveře v chodbě. "Tam." Aspoň ji rovnou mohu požádat o nové věci, místo těch o které jsem přišla. |
| |||
Do 2. patra Yqi „Já ti nestačím?“ Lehce se ušklíbnu na její slova o výtahu, ale na společenku kývnu. Rozhlédnu se a zamířím do druhého patra. Ani jsem si nevšimnul, kam zmizela dívčina, kterou jsme doprovázeli. No asi se rozhodla, že přeci jen znamenáme moc problémů. No, aspoň už jsem zvyklý. „Tak veď... tvoji společenku jsem ještě neviděl.“ Respektive viděl, ale nějakou dobu už to je a třeba se něco změnilo – naši jsem viděl dnes ráno. |
doba vygenerování stránky: 1.3952288627625 sekund