| |||
Pod schody - ošetřovna Tortun, Sem, Rubus, Venge Počkám až se profesoři dohodnou a pak jdu za nima s upírkou v náručí. Tortun se přizná, že v tom má prsty, což potvrzuje to co říkala sama upírka. Se zamračeným výrazem si Tortun a prohlížím. Zda se mi, že je na něm něco jinak, ale nějak si nedokážu spojit co, jako by mi nějaký střípek skládačky chyběl. Jakmile mi ukážou kam ji mám odložit, tak ji tam opatrně položím a jdu zkontrolovat jak je na tom Venge. |
| |||
2. Patro "Huh?" Než se mi podaří ji uchytit, přišpendlí mě ke zdi. "Ahoj." Prohodím zmateně. "Byl jsem na výletě." Koukám se kolem sebe, co se to vlastně stalo. Vypadám jako svačina pro pavouka. Snad mě tu nenechá. "Byl jsem hledat tvoje kamarády. Našel jsem ale něco, o čem se mi bude zdát ještě několik nocí." Začnu se kroutit. "Sundáš mě prosím?" |
| |||
2. patro Tonka Sotva sejdu schody, někdo po mne skáče. Cítím jen vibrace, tedy rozhodně dříve, než ho vidím, takže zareaguji zcela automaticky a než mě stačí sevřít v náručí, je nalepený na nejbližší zdi, přišpendlený pavučinami. (93%) Zamrkám a hledím na něj. Nechápavě si ho prohlédnu. Pak se podívám nahoru ke schodům a zpátky na něj. Myslím, že můj nechápavý výraz mluví zcela za vše. |
| |||
U mostu -> Upíří Společenka okrajově Jožo, Dia Protáhnu se. Alespoň něco příjemného pro dnešek. Jsem tak znaven, že už ani hlad nemám. Gauč mě volá. Už mu nemohu dále odolávat. Mířím tedy přímo do upíří společenky, kde to všechno začalo. Zamnou se to hemží divnýma zvukama, tak by nebylo dobré tady postávat. Cestou potkám Jožina, kterému zamávám. Nepředpokládám, že mě někdo cestou zastaví. Jdu tedy přímo po schodech nahoru. Vyjdu do druhého patra, kde už při posledních pár schodech uslyším povědomé zvuky. Vykouknu ze schodiště a zahlédnu Diu. Skoro po ni skočím a obejmu ji. "Bylo to hrozné! První mě mučili historií a poté mě chtěli rozebrat na náhradní díly!" Držím a nepouštím. Jen pokud mě nějak setřese, nebo praští. |
doba vygenerování stránky: 1.5601239204407 sekund