| |||
Dvůr Sigi Jen bezradně pokrčím rameny. Velmi ráda bych nějak pomohla, ale absolutně netuším jak. Tak tam jen tak nerozhodně stojím a pozoruji ho. Když se přitočí opět blíž, spokojeně brouknu, rozhodně mu nijak nebráním. Přitáhne si mne do polibku. Podvolím se tedy a mírně se skloním. Snažím se dávat pozor, zda je něco špatně, i když se příliš nesoustředím. |
| |||
Nástěnka --> směr pokoj Danielle, Miko, Felix Dan zdá se mou přítomnost úspěšně ignoruje. Naštěstí nejsem typ, kterého by to uráželo a tak na medúzinu omluvu reaguji pouze povzbudivým úsměvem a pokrčením ramen. Nejsem sice týmový hráč, ale je hezké když vás alespoň jeden „člověk“ neignoruje. Na druhou stranu, nic se ale nemá přehánět, pomyslím si a s nadzvednutým obočím krátce pohlédnu na vlka, jenž nám kráčí v patách. Dost možná má jen stejnou cestu, ale i tak se z jeho přítomnosti cítím mírně nesvá. Hala s nástěnkou je vskutku velkolepá. Krátce se rozhlédnu po okolí a pak již následuji Miko směrem plánku budovy. Škola je to sice velká, ale mapa je srozumitelná a mé spolubydlící tak zabere jen pár sekund, najít náš nový pokoj. „Výborně…odříznutí od všeho. Na druhou stranu to má i své výhody,“ poznamenám. „Já jsem pro, není důvod zdržovat se,“ zareaguji na její návrh vyrazit a s úsměvem se vydám ke schodům. Nikam nepospíchám, aby mi Miko a případně Danielle bez problémů stačila (rozhodne li se přidat). |
| |||
Učebna A - venku šachy Ano, jsem nucen a uznat, že tato možnost mne nenapadla. Příště se tedy optám a na další hodinu si vypůjčim herbář, jak se zdá bude se mi velmi hodit. Pečlivě si napíšu poznámky a uklidit sešit i popisky do kabelečky . S úklidem pomůcek se nezalamuji, vzhledem k tomu, že už odešli všichni kdo by to za mě udělali. Rozloucim se s profesorem a zamířím na další hodinu. Ovšem nějak netuším, kde přesně má ona hodina probíhat. Rozhlednu se, zda někde není nějaký ukazatel či snad větší hloubek, jenž by naznačoval možné konání hodiny. |
| |||
Dvůr Yqi „Hmm...“ Zamyšleně se zatahám za jeden z rohů. Mám takový velmi nepříjemný pocit, že je buď něco špatně s ní a s její energií, která do teď ale byla v pořádku, nebo se mnou, což není tak divná věc, ale rozhodně to není uklidňující. Zastavím se až na dvoře, kde se k ní znovu otočím a přitáhnu si ji blíž do velmi opatrného polibku. Pokud se tedy nechá. |
| |||
Směrem na dvůr Sigi Zamrkám to je pravda. Pomalu kývnu, že já taky. Nemám nejmenší tušení, co se vlastně stalo a proč se dělo co se dělo. A to se mi moc nelíbí, to většinou zachraňuje životy, když vím co se děje. Na jeho otázku záporně zavrtím hlavou. Kdybych to věděla, tak bych se ho takto neptala. Klušu vedle něj a je mi zcela jedno kam. Kolem nás se vznášení obláčky fialovočerné mlhy jako vždy. |
doba vygenerování stránky: 1.3466849327087 sekund