| |||
Hala - Kolej dlaků, pokoj dívky II Kisa, Dan, Felda "No od ostatních pokojů moc ne..." Zakřením se na ni. Na můj dotaz Dan jen nepřítomně kývne. Beru to jako ano a táhnu ji s sebou do schodů za novou slečnou. Vyškrábeme se ty dvě patra schodů, abychom stanuli před zelenými dveřmi označené jako "Společenka dlaci". Hned vedle jsou další dveře, kabinet profesora. "Náš kolejní vedoucí, jen tak mimochodem." Poznamenám, než se opřu do dveří společenky. "Tohle je taková kouzelná místnost. Když si něco slušně přeješ, dá ti to. Když si tu nepřeješ člena jiné koleje, nepustí ho to... Což mi připomíná..." otočím se k Dan a zamávám rukama, jak sjetá čarodějka. "Povoluji ti vstoupit!" Zabrumlám slavnostním tónem, než se uchechtnu a vkročím dovnitř. Ukážu na dveře po levici. "Tyhle dveře vedou rovnou do kabinetu, ale tyhle..." Ukážu na dveře naproti mne. "Vedou do kolejí..." Přejdu k nim a otevřu je. Vyjdeme další schody, podle toho co si pamatuju z mapky, projdeme kolem dveří a pak zahneme do slepé chodby, která končí dveřmi. Vedle nich je štítek "Pokoj Dívky II". Opřu se do dveří našeho nového pokoje. Jsou tu právě dvě postele, z nichž na jedné leží moje naskládané věci. "No aspoň mi zase škola nesežrala věci..." Uchechtnu se. |
| |||
Dvůr Yqi Polibek velmi rychle ukončím, když ucítím přesně to, na co jsem čekal. Plameny se okamžitě vrhnou na veškerou energii, kterou jsem právě přijal. Nepřítomně si promnu hrudník a můj výraz ještě potemní. „Nepředpokládám, že by se u tebe v posledních dnech něco změnilo... že?“ Zabručím směrem k Yqi, ale odpověď snad ani nečekám. Místo toho se soustředím na to, abych odsekl veškerou energii z okolí. Něco je špatně a bylo by fajn neumřít než přijdu na to, co to zase je. |
| |||
Chodby - bazény Venge, Gerirr Dál už se nevyjádřil, poznám, když to nemá smysl. Tenhle chlápek by stejně všechno otočil a bohužel nejsem schopna s tím momentálně nic dělat, což mě jako dost štve. Pak si zmizí. Nevím jestli mám být naštvaná nebo ráda. Přemýšlím jak se dokázal bránit, ještě se mi nestalo, že by někdo nepodléhá mému... Jak jen to říct? Šarmu? To už kolem mě přichází další z od, ale tenhle nevypadá na studenta, chvíli koukám na jeho záda jak se vzdaluje a pak se rozhodnu jít za ním. Budeme si hrát? Na co dnes? Dívka v nesnázích by mohla být zábavná. S křikem se rozběhnu k bazénu a vrátím do Vengeho. "Pomoc. Pomoc, tam tam.." Slzy na krajíčku |
| |||
Dvůr Sigi Jen bezradně pokrčím rameny. Velmi ráda bych nějak pomohla, ale absolutně netuším jak. Tak tam jen tak nerozhodně stojím a pozoruji ho. Když se přitočí opět blíž, spokojeně brouknu, rozhodně mu nijak nebráním. Přitáhne si mne do polibku. Podvolím se tedy a mírně se skloním. Snažím se dávat pozor, zda je něco špatně, i když se příliš nesoustředím. |
| |||
Nástěnka --> směr pokoj Danielle, Miko, Felix Dan zdá se mou přítomnost úspěšně ignoruje. Naštěstí nejsem typ, kterého by to uráželo a tak na medúzinu omluvu reaguji pouze povzbudivým úsměvem a pokrčením ramen. Nejsem sice týmový hráč, ale je hezké když vás alespoň jeden „člověk“ neignoruje. Na druhou stranu, nic se ale nemá přehánět, pomyslím si a s nadzvednutým obočím krátce pohlédnu na vlka, jenž nám kráčí v patách. Dost možná má jen stejnou cestu, ale i tak se z jeho přítomnosti cítím mírně nesvá. Hala s nástěnkou je vskutku velkolepá. Krátce se rozhlédnu po okolí a pak již následuji Miko směrem plánku budovy. Škola je to sice velká, ale mapa je srozumitelná a mé spolubydlící tak zabere jen pár sekund, najít náš nový pokoj. „Výborně…odříznutí od všeho. Na druhou stranu to má i své výhody,“ poznamenám. „Já jsem pro, není důvod zdržovat se,“ zareaguji na její návrh vyrazit a s úsměvem se vydám ke schodům. Nikam nepospíchám, aby mi Miko a případně Danielle bez problémů stačila (rozhodne li se přidat). |
| |||
Učebna A - venku šachy Ano, jsem nucen a uznat, že tato možnost mne nenapadla. Příště se tedy optám a na další hodinu si vypůjčim herbář, jak se zdá bude se mi velmi hodit. Pečlivě si napíšu poznámky a uklidit sešit i popisky do kabelečky . S úklidem pomůcek se nezalamuji, vzhledem k tomu, že už odešli všichni kdo by to za mě udělali. Rozloucim se s profesorem a zamířím na další hodinu. Ovšem nějak netuším, kde přesně má ona hodina probíhat. Rozhlednu se, zda někde není nějaký ukazatel či snad větší hloubek, jenž by naznačoval možné konání hodiny. |
| |||
Dvůr Yqi „Hmm...“ Zamyšleně se zatahám za jeden z rohů. Mám takový velmi nepříjemný pocit, že je buď něco špatně s ní a s její energií, která do teď ale byla v pořádku, nebo se mnou, což není tak divná věc, ale rozhodně to není uklidňující. Zastavím se až na dvoře, kde se k ní znovu otočím a přitáhnu si ji blíž do velmi opatrného polibku. Pokud se tedy nechá. |
doba vygenerování stránky: 1.5622880458832 sekund