| |||
Kolej dlaků, pokoj dívky II Miko se svého úkolu průvodce ujala excelentně, a tak ji bez námitek nechám vést. Bez problémů se dostaneme do druhého patra, na kterém se mimo jiné nachází i knihovna. Výborně, tak to aspoň nebudu muset daleko, pomyslím si spokojeně a následuju medúzu ke dlačí společenské místnosti. Zkontroluji dveře, jež označila za kabinet vedoucího naší koleje. „Profesor Oranil…to si snad zapamatuju,“ kývnu na ni než vstoupíme do naší společenské místnosti. Mám takové tušení, že se v této místnosti moc zdržovat nebudu, nicméně jí minimálně budu muset procházet cestou do našeho pokoje. Tak jako tak je to impozantní pokoj. „Ale les mi to tady asi nevytvoří co,“ poznamenám s úsměvem, když Miko vysvětlí jak společenka funguje. Na moment se zastavím a počkám, než dovnitř vpustí i Danielle. Felixe se snažím ignorovat, tak jako to koneckonců dělá celou cestu i on. Po další sadě schodů konečně dojdeme do mezipatra s dalším ubytováním pro studenty a mimo jiné i tím naším. Pomalu vstoupím do místnosti. Na jedné posteli už jsou věci mé spolubydlící. „To už se ti někdy stalo,“ zamračím se při její poznámce. Mávnutím ruky se mi na zádech vykreslí velký batoh s věcmi. Je to hloupé kouzlo, ale cítím se lépe, když každý nekouká, co nesu. Zavazadlo položím na druhou postel a proměním se do své přirozené podoby. Rozhodně nehodlám spát jako člověk. Nejprve vyskočím na postel, ale je měkká a pro mých 6 ocasů také nedostatečně prostorná. Seskočím tedy dolů a roztáhnu se na zemi vedle lůžka. „Lepší,“ zamručím spokojeně. "Zůstáváš tady? Já asi půjdu na průzkum...navíc v deset mám další hodinu." |
| |||
Dvůr Sigi Nespokojeně zamručím, když polibek tak rychle ukončí. Tady je to samá nespokojenost v poslední době. Podívám se na něj tázavě. Tváří se zvláštně. "Děje se něco?" Zeptám se tedy pro jistotu. "Nevím co by se mělo měnit..." Výraz se změní na nechápavý. |
| |||
Hala - Kolej dlaků, pokoj dívky II Kisa, Dan, Felda "No od ostatních pokojů moc ne..." Zakřením se na ni. Na můj dotaz Dan jen nepřítomně kývne. Beru to jako ano a táhnu ji s sebou do schodů za novou slečnou. Vyškrábeme se ty dvě patra schodů, abychom stanuli před zelenými dveřmi označené jako "Společenka dlaci". Hned vedle jsou další dveře, kabinet profesora. "Náš kolejní vedoucí, jen tak mimochodem." Poznamenám, než se opřu do dveří společenky. "Tohle je taková kouzelná místnost. Když si něco slušně přeješ, dá ti to. Když si tu nepřeješ člena jiné koleje, nepustí ho to... Což mi připomíná..." otočím se k Dan a zamávám rukama, jak sjetá čarodějka. "Povoluji ti vstoupit!" Zabrumlám slavnostním tónem, než se uchechtnu a vkročím dovnitř. Ukážu na dveře po levici. "Tyhle dveře vedou rovnou do kabinetu, ale tyhle..." Ukážu na dveře naproti mne. "Vedou do kolejí..." Přejdu k nim a otevřu je. Vyjdeme další schody, podle toho co si pamatuju z mapky, projdeme kolem dveří a pak zahneme do slepé chodby, která končí dveřmi. Vedle nich je štítek "Pokoj Dívky II". Opřu se do dveří našeho nového pokoje. Jsou tu právě dvě postele, z nichž na jedné leží moje naskládané věci. "No aspoň mi zase škola nesežrala věci..." Uchechtnu se. |
| |||
Dvůr Yqi Polibek velmi rychle ukončím, když ucítím přesně to, na co jsem čekal. Plameny se okamžitě vrhnou na veškerou energii, kterou jsem právě přijal. Nepřítomně si promnu hrudník a můj výraz ještě potemní. „Nepředpokládám, že by se u tebe v posledních dnech něco změnilo... že?“ Zabručím směrem k Yqi, ale odpověď snad ani nečekám. Místo toho se soustředím na to, abych odsekl veškerou energii z okolí. Něco je špatně a bylo by fajn neumřít než přijdu na to, co to zase je. |
doba vygenerování stránky: 1.1959371566772 sekund