| |||
Chodba sklepení --> cesta k Hlavní nástěnce Miko, Danielle, Felix K mému překvapení jsem úspěšnější, než jsem doufala. Nejen, že jsem trefila správnou osobu hned na poprvé, ale dokonce je ochotná se mnou při hledání spolupracovat. „Ano pamatuješ si to správně,“ potvrdím Miko své jméno a s úsměvem zamávám Danielle, když ji představí. „To zní jako rozumný nápad,“ kývnu na návrh s nástěnkou. Jistě tam bude plán celé školy, a tak budu moci udělat menší průzkum okolí, až se ubytuji. Krátce kouknu na svůj papír s rozvrhem. Od desíti mám volitelný předmět, ale do té doby mám čas. Uvidíme, jak s ním naložím. Na moment hodím okem po Felixovi, ale zdá se, že Miko už mu řekla své a je připravena vyrazit. „Tak zase na další hodině,“ řeknu jen tak mimochodem a rychle doběhnu medúzu a její kamarádku v modrém. Kývnu Dan na pozdrav, když se s ní potkáme u schodů a pokračuji nahoru. Nejsem zvyklá na dlouhé rozhovory, takže nemám žádnou uvítací řeč. Vždy jsem zastávala názor, že je lepší nechat ostatní ptát se na to, co je zajímá, než jim nutit informace o které nestojí. |
| |||
Střecha školy - spálený kraj lesa Sinead, Modrý, Tortun a nějaká droboť Ač se to možná mohlo nezdát, stále jsem dávala pozor. Když se Sin začala hýbat, zavřela jsem oči, abych mohla sledovat její energii. Míří k okraji lesa, tam kde ještě před chvílí šlehaly plameny. Zvednu hlavu a celou scénu pozoruji. Když se tam zjeví i Tortun, věnuji chaosu ještě větší pozornost. Zanedlouho se nad pozemky ozve rozzuřené řvaní Modrého. Zamračím se a zařvu mu v odpověď, aby byl sakra zticha. Ale je cítit, že je nějaký mimo a dost naštvaný. A Sinead se tam někam stočila do klubíčka a dělá, že není. Dobře, možná bych měla zjistit, co se děje. Roztáhnu křídla, odrazím se od střechy a vyletím do vzduchu. Zanedlouho přistávám Modrému skoro na ocase. Uklidni se ty mladý ucho. Co tady děláš bordel? Pronesu a přejedu scénu pohledem. |
doba vygenerování stránky: 1.5056760311127 sekund