| |||
Chodba a k nástěnce Miko, Kisa, Danielle Zjevně nemá smysl namítat, že když se něco stane, už může být pozdě na to, aby protijed zabral. Jak jsem zaujatý něčím jiným, nevšimnu si hned, že se blíží někdo další. Vztekle zavrčím a přitisknu uši k hlavě, když do mě narazí ten její štít. Nezastavuje se ale, tak to radši nechám plavat. Místo toho dál sleduju ty dvě. Vím, že moji pomoc nechce, ale to neznamená, že je nemůžu zpovzdálí sledovat. |
| |||
Chodba sklepení --> cesta k Hlavní nástěnce Miko, Danielle, Felix K mému překvapení jsem úspěšnější, než jsem doufala. Nejen, že jsem trefila správnou osobu hned na poprvé, ale dokonce je ochotná se mnou při hledání spolupracovat. „Ano pamatuješ si to správně,“ potvrdím Miko své jméno a s úsměvem zamávám Danielle, když ji představí. „To zní jako rozumný nápad,“ kývnu na návrh s nástěnkou. Jistě tam bude plán celé školy, a tak budu moci udělat menší průzkum okolí, až se ubytuji. Krátce kouknu na svůj papír s rozvrhem. Od desíti mám volitelný předmět, ale do té doby mám čas. Uvidíme, jak s ním naložím. Na moment hodím okem po Felixovi, ale zdá se, že Miko už mu řekla své a je připravena vyrazit. „Tak zase na další hodině,“ řeknu jen tak mimochodem a rychle doběhnu medúzu a její kamarádku v modrém. Kývnu Dan na pozdrav, když se s ní potkáme u schodů a pokračuji nahoru. Nejsem zvyklá na dlouhé rozhovory, takže nemám žádnou uvítací řeč. Vždy jsem zastávala názor, že je lepší nechat ostatní ptát se na to, co je zajímá, než jim nutit informace o které nestojí. |
doba vygenerování stránky: 1.3764350414276 sekund