| |||
A, za těma dvěma Cuknu sebou, když profesor zavrčí a rychlý pohled mi prozradí, že na mě, což doprovodí i velmi nepříjemný pocit blížících se problémů. Jasně, nechce bordel na hodině, ale copak snad začínám já? S odfouknutím si lehnu na kameny a poslouchám odpovědi ostatním i jeho závěrečný proslov. Asi jsme všichni moc nedůvěřivý a zvyklí spoléhat se jen sami na sebe a svoji rodinu. Ještě vezmu na vědomí, že další hodina se bude konat jinde, ale to už mám co dělat, abych upalující dvojici stačil. Nesnažím se je dohánět, ale srst se mi viditelně ježí. Zastavím se ve dveřích. Když se budou ostatní snažit, jistě se kolem mě protáhnou. |
| |||
A a rychle pryč Neodporuju, poslouchám a hlavně všechno pouštím jedním uchem tam a druhým ven. Ale nakonec má docela dobrou připomínku - jsme ve škole, abychom se učili a k tomu patří se i ptát. Jeho pokynutí pochopím rychle a přesně a v příštím okamžiku už mizím ke dveřím. Ani mě nenapadne čekat, až se Miko zvedne. Zastavím se až teprve o pár metrů za dveřmi učebny a teprve tam se otočím. Netrpělivě začnu podupávat nožkou, než se vynoří a jen kousek za ní ten otravný vlk. |
doba vygenerování stránky: 1.3865101337433 sekund