| |||
Ředitelna Diagh-lean Než dorazí, opět se stihnu zapřemýšlet. "Hmm.. ?" Otočím se na ni. Rozhlédnu se kolem sebe. "Uhh.. Ano, přesně tak." Ženu si to přímo nahoru, až úplně k vrcholku. Otočím se na dívku. "Máš prosím ještě ten plánek? Mé smysly říkají, že to bude někde tady." Očima se pomalu otáčím po okolí, jestli mě něco nenapadne. |
| |||
Upíří Společenka -> Směr ředitelna Tonka No je všechno možné, a má všechno divné, ale nejsem si jistá, zda je to sebejistota. Následuji ho ke dveřím. Půlku toho, co říká nezaregistruji, protože žene dopředu, ale možná dobře. Povytáhnu obočí, když začne o bezpečí. Pravděpodobně by mi stačili dvě packy... Ale... No nechme mu iluze. Pak začne zmatkovat kolem dveří. Zastavím se a počkám, až poposkočí dopředu. Pak se dveře opět zvětší a já projdu. Kráčím za ním ke schodům a každý můj krok doprovází několikero cvaknutí o kameny. "Nahorrru?" Vyskřípnu, když se zastaví u schodů. |
| |||
Upíří Společenka -> Směr ředitelna Diagh-lean Nasadím sebejistý výraz. Lusknu prsty. "Já si to myslel. Mám dobrý odhad." Kývu hlavou a mířím ke dveřím na chodbu. "Ale ničeho se neboj. S nikým nejsi tak v bezpečí jako se mnou." Otevřu dveře a gentlemansky ji ukážu, že má jít první. Takhle nějak? Nebo se čeká venku? Než dorazí ke dveřím zazmatkuji a předběhnu ji. Zastavím se ve dveřích. Co to zas.. "Ehh... nebojte se. Já nás tam dovedu jako že se toník jmenuju." Zmateně skoro proskočím ven a tam se snažím zorientovat. Támhle někam. Ukážu prstem dopředu a šmáruji si to přímo za nosem. U schodů počkám, abych příliš daleko neutekl. |
doba vygenerování stránky: 1.3218448162079 sekund