| |||
Chodba 1. patro - Sauna okrajově Alyssa, Sukui "Jak myslíte" pokrčím rameny jeho odmítnutí. Přemlouvat ho rozhodně nebudu. Bez dalšího přičinění stojím opřená o roh, jenom druhým ramenem, tedy zády ke skupince kolem Sukui. Jak to tak sleduji tak se profesorovi zase tolik nestalo, když nemůže zůstat ani chvilku v klidu ležet. Odmítá i ochotného pomocníčka. Až s příchodem chlupáčů v doprovodu nagy a wyverna si nechá vyspravit zraněné rameno. Jako kdyby tady už tak nebylo těsno. Překvapením mi poskočí obočí když z chlupáče vypadne že třídní musí naléhavě pryč. Je pravda že mu energie řádně ubylo hned po prvním kontaktu s kobylou. Nechce se mi ale věřit že by takhe odrovnal sám sebe. Dostanou ho na nohy a pak se celé to prapodivné procesí vypraví pryč. Hlavně že jsem za ním měla zajít do kabinetu. No prosím, tak tolik k naší domluvě. Místo toho ho odtáhnou ven na pozemky. Na chodbě už postavám dost dlouhou, a bez žádného divadýlka pro rozptýlení se začínám nudit. Na roh chodby přijde zvědavá hnědovláska s přiblblou otázkou. Nevěřím tomu že by si při odchodu z učebny nevšimla. Minimálně čarování anděla mohlo přitáhnout pozornost. by se snad rozruch který nastal v chodbě dal jen tak přehlédnout. "Jen následky něčího nepovedeného lektvaru…" odvětím jí s úsměvem. Jistě dobře ví o kom mluvím. Dál se mi to rozvádět nechce a čekat na další hloupé otázky nebo se s ní pouštět do hovoru taky ne. Ladným krokem přejdu ke skupince dál v chodbě. Zastavím jenom krátce u Sukui. "Budu v sauně" Stále počítám s naším hovorem, který ale očekávám že odloží a dá přednost ostatním. Počkám na ni pokud se rozhodne jít rovnou, a pokud ne, ví kde mě najít. Vzhledem k raněnému však pochybuji že půjde. Ostatních kolem si nevšímám, jen toho nového tvorečka si při své zastavení zkoumavě prohlédnu. Výjimečně jim dám prostor pracovat a neodsunu si je z cesty štítem, místo toho se přenesu nad nimi. |
| |||
Chodba 1. patro - Pozemky Tarney, Hill, Vesa, Maid, Butler, ostatní v chodbě a cestou Když ho posadíme, pohled mi ztvrdne a přesně může vědět, co se mi honí hlavou. Pomůžu Butlerovi s nahozením ramene a následným zaléčením. "Já vím..." kývnu z povzdychem odevzdaně. Samozřejmě jsem jim v patách, když ho vedou ven. Zatímco čekáme na bránu přistoupím k Tarneymu. "Co se zase stalo? Jestli to takhle půjde dál, zabije tě to... A jestli se takhle budeš přetahovat pořád, pak nechci, abys tu učil!" Hlas se mi postupně mění z kárného, přes starostlivý až po vyděšený, snad i rozčilený. V očích se mi začíná blýskat a nakonec to nevydržím a ducnu mu hlavou na hruď a pevně ho obejmu. "Nechci o tebe přijít," zamumlám mu do hrudi a ramena se mi jemně třesou, jak hrozí, že se to překotí ve vzlyky. |
| |||
Chodba Relliel, Remmi, Gill, Sukui, Kirie, Grimgull Všimnu si zelené mlhy která se objeví kolem kentaurky a která se do ní vsakuje, když se mlha do kentaurky vsákne úplně tak kentaurka vykopne a trefí našeho třídního který mi zmizí z dohledu. Potom se ozve zvon který naznačuje že začíná hodina jenomže náš profesor se právě válí na začátku chodby. Otočím se a sleduji co se děje dál, kentaurka mezitím odběhne takže se rozhodnu zvětšit až nakonec dosednu na zem ve své obvyklé velikosti. Nakouknu za roh a všimnu si ledu a hořících trosek dveří, potom se podívám na druhou stranu a zaujme mně Grimgull ten anděl a pak Gill kterému z břicha trčí šíp a kalhoty hoří zeleným plamenem. Počkat ony nehoří, to znamená ... dobrá zpátky k tomu ohni který je zelený. Grimgull dokáže stvořit zelený plamen ... Otočím se na něj, ale pak můj pohled zaujme ta divná dívka s placatou věci kterou má na zádech které jsem si všimla už předtím, chvíli na zírám než mně napadne se jí zeptat jestli by neměla něco čím ten oheň uhasit. Ale ona se nachází až za tou dívkou a klukem. Abych se tam protáhla tak bych se musela opět zmenšit takže se vydám k tomu andělovi který je nejblíž a sedí na zemi a oslovím ho. „Ahoj nemohl by jsi prosím pomocí své svaté magie ten oheň na Gillových kalhotách uhasit?“ |
| |||
U brány - Pánský pokoj č. 2 Merlin, všichni cestou Celou cestu jsem dost zamyšlená a nejistě ťapkám nalepená hned za Merlinem, jak ocásek. Pořád mi nezodpověděl žádnou z mých otázek. A že jich bylo... Takže mi stále vrtají hlavou. Skoro do Merlina vrazím, když se zastavíme u brány. Vykouknu nejistě zpoza něj a v podstatě schovaná za ním, si prohlížím tu velkou děsivou bránu. Chytím ho za rukáv a nepouštím se, dokud mě nenechá u jeho pokoje stát na chodbě. Schoulím se do sebe a vystrašeně těkám pohledem po chodbě a doufám, že nikdo nepůjde kolem. Všude tu jsou divná stvoření. Je to děsivé. Jakmile se dveře otevřou a pustí mě dovnitř, vklouznu do pokoje a konečně se trochu uklidním. |
| |||
Nástěnka – Chodba 1. patro Salazar, Ysea Kolej? Ale žádné koleje už nejsou jsme teď jedna třída, jistě pořád tu je stejné rozdělení na směs, upíry, dlaky a čaroděje, ale nazývat to kolejemi ... Ovšem Kirie se už asi s tou profesorkou (která nás bude mít na další hodinu) sešla, skvělé takže jsem měla nejspíš pravdu a to jsem tu profesorku ani neviděla. Kirie se rozloučí a jde se připravit na následující hodinu. A já jí věřím když říká že je na to zvyklá, ale chtěla bych vědět víc proto když odchází uvažuji že poruším své pravidlo. Jen nakouknu na co právě myslí ... Ale pak se ovládnu, to co nás čeká se nakonec dozvím i tak a zatím si můžu být jistá jen jednou věcí. Bude to strašné, ale jak nám bude řečeno v nepřátelském světě není místo pro padavky. Nebo něco o tom že existují ti co mají moc a ti co jsou moc slabí na to aby si jí vzali, nebo něco o ochraně světa času a vesmíru ... Z mých myšlenek mně vyvede další dívka která mně pozdraví a než jí stačím odpovědět tak zase odejde. Dobrá tak co s volným časem nakonec rozhodnu vrátit zpátky k učebně lektvarů třeba tam bude pořád Salazar. Vyrazím tedy rychlou chůzí zpátky do prvního patra, vydám se stejnou cestou jako jsem ho předtím opouštěla a tentokrát jako první uvidím dívku která vypadá vážně legračně, pak je tam další paroháč a nakonec dívka která vypadá jako Šmoulinka ve stylu Looney Tunes. Ano nečekala jsem že po Kelly uvidím někoho kdo vypadá ještě legračněji. Ale všechny tři minu a pokračuju v cestě a když opět dorazím před učebnu lektvarů zjistím tu Salazar skutečně je a spolu s ním tu je i ta dívka kterou jsem zde viděla když jsem vycházela z učebny. "Ahoj, stalo se tu něco?"zeptám se ho protože nepředpokládám že tu čeká kvůli mně i když by to bylo milé. |
| |||
Chodba 1. patro Luis,Lyla O`Glissane Jdeme chodbou dál a ani si nevšimnu, že Luis zastavil. Zastavím také a otočím se na něho. “Jsem si jistá a budu ráda, když mi o sobě víc prozradíš. Já ti taky zodpovím, co budeš chtít vědět.” Odpovím mu velice klidně. Jak stojím zády do chodby, tak nás někdo osloví. Otočím se, abych viděla, kdo to je. Nová studentka. Velice mile se na ni usměji. “Ale jistě slečno, hned za námi se dáte do prava a stále rovně. Na konci chodby to budou dveře přímo před vámi.” Jak jí odpovím a ukážu směr vrátím se k Luisovi, chytnu ho za ruku. “Jdeme? Cestou si o sobě mužeme něco říct.” |
| |||
Tarney, Maid, Kelly, Hillaris, Vesa, Ysea, Salazar Když se přestane bránit, pomůžeme mu vstát a podepřeme ho. "Pokud dorazí noví studenti, pošlete je rovnou za mnou," vyzvu celé uskupení, když už jich je tu tolik. Vezmeme to chodbami tak, abychom narazili na co nejmenší zával a případně všechny v cestě požádám, aby ustoupili a udělali prostor. Když vyjdeme ven, jakmile mám výhled na dostatečný prostor na pozemcích, ozve se silný úder bubnu, který se rozlehne po celém areálu. Po přesně šesti vteřinách je slyšet druhý. A pak za další tři vteřiny... Třetí úder. Poté se již s rámusem vynoří ze země kamenné rohy. Za rohy následuje kamenná hlava, pod kterou se již formuje celá pekelná brána. Vynoření brány je doprovázeno pekelnými fanfárami, znatelně protkanými nejrůznějšími zvuky ohně. Ten, kdo někdy viděl pekelnou bránu, ví, že tento objekt je sice vstup do pekla, ale není to hlavní brána. Jsou to spíše taková... Malá zadní vrátka. Brána zcela vystoupá ze země, zvedne se na kamenný piedestal, z kterého se rozvinou schody. Hlomoz utichne. Chvíli se tak nic neděje, než se s hlasitým kamenným puknutím objeví mezi křídly brány oranžový proužek, jak se začne brána pomalu otevírat. Celý proces zabral dobře deset minut. Během celého procesu přistupujeme blížeji, nepochybuji, že nás Kelly a její společnost následují. |
doba vygenerování stránky: 1.3806569576263 sekund