| |||
Jídelna Sigi Když zaskřípe zuby, nahnu se k němu blíž, jestli je v pořádku. "Tak jdeme..." Potvrdím, když sdělí, že potřebuje prostor. Když se na mne otočí s otázkou, zamyslím se. "Kraj lesa? Nebo možná útesy? Tam moc nikdo nechodí..." Zamyšleně pohazuji ocasem sem a tam. |
| |||
Ven z jídelny Yqi Cítím, jak se ve mně zvedla vlna moci a pokusila se mě donutit k ní přitisknout. Zaskřípěl jsem zuby a nepatrně se odklonil. „Tak to jsme dva. A já potřebuju prostor.“ Zamumlám poněkud vykolejeně a zvednu se ze židle. Jde mi to snadno. Zamířím radši pryč z jídelny, i když si nejsem jistý, kam vlastně chci jít. „Nevíš kam bychom se mohli schovat?“ Pootočím se k Yqi, ale nejak se pohledem nezvládnu dostat přes její hrudník. |
| |||
Jídelna - učebna A Pan Ortega Z toku mého rozjímání mne vytrhne, až kdyz zmizí jídlo a v hlavě uslyším cizí hlas. "Omluvte mne, měla bych zamířit na další hodinu. Musíme plnit své povinnosti, ať se nám to zamlouvá či nikoliv." Po těchto slovech se zvednu a ladným vznešeným krokem zamířím do učebny A. "Dobrý den." můj pozdrav směřuji profesorovi. Posadím se co nejvíce dopředu, aby mě ti ubohá i nerozptylovali. |
| |||
Jídelna Jožin Pohodlněji se opřu, když z něj vypadne o co jde. „No, jestli si už byl močit, tak by se dalo předpokládat, že nemáš žádný důkaz, takže by to bylo slovo proti slovu.“ Začnu pomalu, ale pobaveně mi cukají koutky. Pokud by mě skutečně požádal, abych na něm čarovala, tak bych mu legálně mohla provést kdeco všechno, že? „Skutečně chceš, abych na tebe znovu kouzlila?“ Musím se kousnout do rtu, jak mě baví, když se mu pokouším nasadit brouka do hlavy. „A jak vlastně tě mám zakamuflovat? Třeba to ani nebudu umět.“ Pokrčím rameny. Přeci jen, kdybych uměla všechno, nemusím být tady. A mě na nenápadnost většinou stačí trochu pozměnit chování a vyhýbat se slunci. |
doba vygenerování stránky: 2.154757976532 sekund