| |||
Jídelna Jožin „To jsem ráda, že ti tam pomohli.“ Zamýhám na nho svůdně řasama. Po mě se přeci nestřílí. Pak z něho vypadne o co přesně mu jde a já se zatvářím trochu rozpačitě. „No, tedy lichotí mi, že si myslíš, že mám až takové schopnosti, že bych tě mohla změnit na ropuchu a pak zpět, ale obávám se, že jsi mě poněkud přecenil.“ Pokrčím rameny. „Zvládám vytvořit věci, ne je měnit nebo snad dokonce nechat zmizet. Myslela jsem, že to už jsi pochopil u bazénu.“ Přeměním si ho pohledem. „Mohla bych ti třeba přikouzlit prsa, ale nevím, jak by ses jich potom zbavoval – asi by to byla poněkud nepříjemná operace.“ Cukne mi koutek, když si představím monstrózní hrudník, který by se k jeho postavě jistě hodil, ale pak zase zvážním. „Pokud ale přijdeš na něco, co bych ti mohla přikouzlit a zvládl by ses toho zbavit sám, ráda ti pomůžu.“ Ano, tohle zní jako dost málo a jsem si toho vědoma, ale co bych nakonec jinak dělala ve škole, kdybych všechno uměla, že? „Promiň, ale víc toho skutečně nezvládnu.“ |
| |||
Do kabinetu a v PM102 Opustím Tortuna a nechám ho svému osudu. S tichým, spokojeným pohvizdováním se vydám do svého kabinetu. Jak za mnou zaklapnou dveře, usadím se za stolem a na papírek naškrábu pár řádek. Pak přejdu ke stěně, přiložím k ní papírek a požádám školu, zda může vzkaz předat všem vyučujícím. Když je hotovo, znovu si sednu ke stolu a se spokojeným pobrukováním se dám do další práce. Sven čeká v učebně a nějak ho ani nenapadne někoho popohánět. |
| |||
Jídelna Tonka (a všichni kdo vidí v jídelně) Co to ten maník zase k sakru dělá... Po stropě jídelny se rozběhne spousta chlupatých nožiček. Chvíli pozoruji, jak ohlodává školní majetek. Kde je... Oh. Tak nic. Cedule se najednou zvedne, sesype ze sebe Tonku a pak mu pořádnou ubalí po palici. Poté se zase postaví na své místo. |
| |||
Jídelna- brouzdání po škole Po sváči a potom co všechno zmizí se rozhodnu s plnou butilkou kouknout co kde je. Celkem se nudím, tak přemýšlím, kde bych zaparkovala. |
| |||
Jídelna Sarah "Sem byl na vošetřovně." mlasknu na ni a přivřu jedno oko v imitaci výstřelu. "Kózla nemam rad. Ale inač nevím jak na to. Kliďánko že mě uděle ropuchu" zvednu káravě ukazovák. "Ale jen na hodině a pak mě dáš do richtiku. Jasan?" |
doba vygenerování stránky: 1.4775528907776 sekund