| |||
Jídelna především Sigi Dotyk a polibek se prohlubuje a zintenzivňuje. Nicméně ovlivnění pomalu vyprchává, takže ač je to velmi příjemné, nakonec se odtáhnu. Tvářím se ovšem poněkud zmateně. Chvíli na něj jen tak hledím a trochu zaváhám. Co se teď pořádně stalo? Cuknu pohledem kolem nás a to mě hodí zpátky do přítomnosti. Okamžitě se mi veškerá pokožka zády k tomu týpkovi zakryje kovem. Nicméně když se k němu ohlídnu, baví se s někým jiným. Těknu pohledem a všimnu si, že jeden z profesorů hledí naším směrem. Cuknu rychle pohledem a vrátím se pohledem k Sigimu. Nejsem si úplně jistá, co - jak - proč - a jestli nevznikl nějaký problém. "Já... Em... My..." Nějak nemůžu najít stabilní hlas. Fakt mám v hlavě guláš, tohle se mi vůbec nepodobá. Nakonec mi paměť naservíruje možné elegantní vyklouznutí ze situace. "Asi jsem měla mít hodinu...?" zaváhám nakonec. |
| |||
Jídelna Chytne mne za bradu a já s malinko vyděsím. Podívám se na něj doširoka otevřenýma očima v kterých se ztratili myšlenky nejednoho muže. Opětuji mu úsměv, ale slova jako by byla vzdálená, j jich význam nedoléhá k mým uším, ale tón je velmi líbivý. Když pohlédne na moji ruku váhavě jí sundám, špičky prstíků se ještě na kratičký okamžik dotknou jeho svalů. Vytřeštím oči. "To muselo, ale hrozně bolet. To je mi líto. Teď už vím co symbolizují, ale pořád jsem se nedozvěděla co znamenají pro vás." |
doba vygenerování stránky: 1.366119146347 sekund