| |||
Od jezera (já to nebyl) na snídani všichni v jídelně, případně po cestě Jestli se Modrý nějak angažoval, to fakt nevím, možná se prostě jen bavil. Každopádně, někdo asi mohl slyšet ten nasraný dračí řev, který se ozýval v pátek někde od jezera. A možná i zahlédnout tu show. Protože jsem potřeboval něco rozmlátit, nechal jsem si z vody na hladině jezera vystoupnout několik.. "cílů," stejně tak, jako z gejzírů, které se objevili kolem. Zamražené sloupce vody, které připomínali i nějaké ty tvary. Jeden jsem rozšvihal na miliony kousků ocasem, do druhého jsem se zaryl zuby a rozcupoval na kousky a do dalšího jsem se pustil divokou. Která, ale udělala jen to, že se led rozprskl zpátky na vody a zcákal mě. Znovu jsem zařval. No a najednou se rozezněl gong a já si tak nějak dal do hromady, že za chvíli bude jídlo. Tudíž, značně nasraný a tvorové citlivější to asi poznali, jsem se rozletěl přímo ke škole. Chtěl jsem tam být co nejdříve, vybrat si. Jen, abych se protáhl těmi dveřmi, jsem se proměnil a byl vidět zamračený výraz. V jídelně jsem se zase proměnil a nacpal se mezi stoly do "U." Rozplácl jsem se přímo mezi a začal vybírat maso, pěkné kousky. Měl jsem děsný hlad, dlouho jsem nejedl a energie spotřeboval mraky za to, c ose teď stalo. Myšlenky se mi hromadili v hlavě a pokud někdo prošel, nedočkal se pozdravu, jen nepříjemného krátkého pohledu. Pokud by se mi snad snažil sebrat maso, to už pak je jiná, čekalo ho jisto jistě zavrčení. Maso je moje. |
| |||
Čtvrtek, pátek, pahorkatina Asi jen Kura Zbytek dne jsem napůl prospala, ale pořádně zabrat se mi nepodařilo. Pořád mě pronásledovali různé myšlenky, v jednu chvíli i příjemnější, ale ty byly zase rychle pryč. Dokonce i jídlo jsem zazdila. Je pravda, že zdaleka nepotřebuju jíst tak často jako ostatní. Teprve nad ránem jsem usnula o něco tvrději. Když mě probudil gong, nebyla jsem z toho zrovna nadšená. Zůstala jsem ale dál ležet na zemi a ani mě nenapadlo se někam zvedat. Stále ve mě probublávala ta zlost z minulého dne. Nepochybovala jsem o tom, že až budu někde potřebovat být, někdo mě na to upozorní. Pravděpodobně Kura. Znovu jsem zavřela oči. |
| |||
Krátký posun času na PÁTEK 17:00 Čtvrtek byl krátký den. Někteří z vás ho strávili povalováním v posteli a nebo poflakováním se ve společence. Někteří průzkumem školy, či sociálním družením se... Každopádně hodiny ubíhají jako splašené a je opět čas jít spát... Tedy pokud nechrníte celou dobu. Helen se společenskou místností nepochodila. Jen dostala lísteček, že oblečení má a vlasy pořád ještě taky. Každopádně čas uteče a nastane pátek. Ve čtyři přesně zazní gong jako budíček. Nyní ručičky hodin ukázala na přesně pět a na stolech v jídelně se objevilo jídlo a vše co se tím někteří tvorové snaží nazvat. |
doba vygenerování stránky: 1.3203980922699 sekund