| |||
U hajenky Nejako jsem moc nevnimal okoli, jak jsem byl zamysleny. Jsem badal, jestli uz bude mit Tortun vubec uklizeno vi nikoliv, po tom... vybuchu. Ale hadam, ze ano. Nijak jsem se nerozmyslel, jen se na chvili pred hajenkou zastavil, kdyz jsem natahoval ruku ke everim. Vyjevil se mi ten nehezky pohled, ty nehezke vzpominky, jak to tu vypadalo... Oklepal jsem se, zahnal je, snad na chvili. Pak jsem zaklepal a po pra vterinach, pokud jsem nebyl vyzvan, sam jsem otevrel dvirka. "Tortune? Jsi tu? Mas chvilku?" |
| |||
Ze školy k hájence možná někdo po cestě, ale pravděpodobně ne Při tom, co jsem rozmlouval s Modrým, jsem už mířil přímou a nejratší cestou směrem k hájence. V hlavě si přemítal, jak by asi mohl náš rozhovor vypadat.. Hele Tortune, nejsi teď nějakej zlejší? Po té díře v hrudníku myslím... Ne tak takhle asi radši ne.. No, to se poddá. Hlavně jsi se chtěl zeptat na ten plán zmizet z tohodle světa z dosahu Společenství... Coural jsem se pomalu dál a dál, až jsem uviděl hájenku. |
| |||
Bazény - směr hájenka? Shrey, Modrý Ona se ještě urazila.. Mám dojem, že lidi pro tohle mají super přísloví... Nah, jen si povzdechnu a už to nějako nekomentuji. Ona přidá do kroku, no já jí nehodlám sledovat, takže si to vyšlápnu nahoru po svých pěkně v klidu. A protože mám čas, rozhodnu se ho využít a zkusit najít Tortuna a Sin. S oběma dvěma potřebuji mluvit. Tortuna první... pomyslím si a ponořím se trochu hlouběji do mysli, k Modrému. "Jdeš se mnou za tím Tortunem?" Jo, je to trochu divný se takhle ptát sám sebe, ale musím ho respektovat. I když doufám, že dojdeme do fáze, že to nebude tak ,že se ptám a ptám, ale že mě bude respektovat a když se mu nebude něco líbit, tak se ozve. |
| |||
Bazény -->obloha Grrrr Nechápavo naňho zazízam keď mi začne vysvetľovať, že sa o mne dozvedia od šedej. Čo to drmolí? Nepýtala som sa AKO sa o mne dozvedia. Pýtala som sa PREČO by sa o mňa mali starať. Zrýchlim krok keď vidím že ide tým istým smerom a ešte medzi dverami prehodím. Veď nie som schopná sa ani premeniť do dračej podoby. Keďže som mu chrbtom, nevidí úškrn na mojej tvári. Asi si to fakt nechám ako záložnú kartu. Za dverami sa fialovo zablysne a môže vidieť iba konček môjho chvosta, ako sa premením do anthro podoby. Dosral si mi jedine tak náladu. Zachraptím ešte nevyberane. Prišla som sem lebo som nemala ísť kam inam tak nech ma teraz neirituje. Dlhočižnými krokmi prejde ku schodom, pomáhajúc si krídlami vyjdem hore rýchlejšie ako by sa mi to podarilo v ľudskej podobe. Prejdem dverami do hlavnej budovy a stade napoly vybehnem, napoly už vyletím zadným vchodom zamierim si to kolmo nahor, kamsi pri upokojujúca, tichú spoločnosť oblakov. |
doba vygenerování stránky: 1.4683678150177 sekund