| |||
Brána - Nástěnka - Chodba 1.patra Tatiana, Luis Než se stačím nadít, všichni jsou pryč. Asi jsem se příliš ztratila v prohlížení si scenérie nasvícené budovy v zeleni. Jak hrozivě to vypadlo zvenčí, o to mírumilovněji to vypadá zevnitř. Nakonec se přeci jen rozejdu po štěrku k budově. Vypadá to, že jsem se zamyslela více, než jsem očekávala, vzhledem k tomu, že jsou již všichni pryč. Zastavím se před nástěnkou a snažím se v ní zorientovat. Pokoj je v druhém patře. Hodinu teď nemám. Začínáme bojovým cvičením... Zajímavé. Především to, že jen za náš sprint do budovy, zvládli všechno připravit. Každopádně bych prý měla najít třídního profesora. Tak se podívejme... Podle tohohle se jmenuje Draco. A podle rozvrhu by měl učit v prvním patře. Tedy napřed tam. Přeci jen také potřebuji i něco na sebe. Rozejdu se do patra. Dovnitř patra, tady chodbou... Ale ne, asi jsem se ztratila. Kolem jsou jen pokoje a žádné učebny. Úlevně vydechnu, když si všimnu dvojice v chodbě. Nasadím úsměv a vydám se k nim. "Omlouvám se za vyrušení, ale nevíte, kde je učebna jedna?" |
| |||
Chodba 1. patro - Pozemky Grimgull, Relliel, Sukui, Gill, Remmi, Kirie, Ary, všichni průchozí Nervózně pohazuji ocasem a nějak nevím, co mám dělat teď. Nikdo si mne nevšímá. A i když se snažím, nejde mi zatlačit instinkt, který by mi dovolil se o něco zmenšit. Když se mezi námi začnou protahovat další studenti, jakoby se nechumelilo, začnu trochu couvat. "Je to z netajícího ledu," poznamenám tak nějak ke skupince, než se otočím na kopytech a vyrazím tryskem pryč. Jestli mne někdo bude chtít potrestat, jistě si mne najde. Zpomaluji až, když se do mne opře noční vzduch a rozevře se přede mnou planina za školou. Doklušu mezi vodu a les, kde se začnu uklidňovat, abych se zase o něco zmenšila. |
| |||
Chodba 1. patro Tatiana "S obojím se dá něco dělat," pronesu s úsměvem. Alespoň již vím, kam budu směřovat naše kroky. Vydáme se delší cestou směrem ke schodišti. "Hmmm?" věnuji ji pohled, když ze sebe začne páčit něco, co je jí očividně nepříjemné. Když však ze sebe vysouká svou otázku, zcepením na místě. Jestli si toho hned nevšimne, může klidně ujít několik kroků přede mne, než jsem vůbec schopen reakce. Samozřejmě, že bych nejraději okamžitě přijal a ideálně ji věnoval polibek. Ovšem... To se k mému vychování vskutku nehodí. Měl bych ji alespoň varovat, do čeho jde. "Jsi si... Jistá? Samozřejmě, že nemám nic proti, líbíš se mi od prvního okamžiku, ale... Nic o mne v podstatě nevíš...?" nadhodím. Procházejícího muže téměř vypustím, jen postřehnu, že na nás pokývl hlavou. |
| |||
Kuchyně Než stačím dožvýkat sousto a naložit si talíř, tak jsou všichni studenti pryč. Nejvíc mě, ale zarazí ten kvapný útěk Dolly. Neměl bych jít za ní ? napadne mě, ale to už na mě promluví vlk. Jsem tou žádostí trošku zaskočený a navíc mám plnou pusu. Tak jen přikývnu a sleduji, jak mizí ve dveřích. Podivné... zavrtím hlavou a vrátím se k sendvičům. Rozhodně sním, co se do mě vejde. |
| |||
Nástěnka -> Učebna 1 Všichni co by náhodou šli kolem od nástěnky až k učebně 1, nikdo určitý. Celkem pohodovým krokem si můžu dorazit až k nástěnce. V klidu si prohlížím zdejší faunu a flóru a po očku i ostatní studenti. Svoje jméno na nástěnce uvidím na první dobrou. Pokoj pro sebe se hodí i když ho nosím sebou. Předměty vypadají taky celkem zajímavě. Vypadá to že lektvary už dneska nestihnu. Ajaj... proletí mi hlavou rychlá myšlenka když si všimnu co mám za předmět. Přijít na první hodinu pozdě není zrovna ideální jak se představit. Teď mi zbývá jenom nezabloudit. Chůze která už není tak pohodová napovídá že se opravdu snažím spěchat. Ale kudy?! Pravá? Levá? Nahoru?! Dolů ne! Jo tudy! Snažíc se orientovat roztěkaným kývnutím pozdravím někoho čí rasu si ani neodvážím odhadnout s celkem mile vypadajím chlapíkem kteří se k sobě celkem mají. Uf, tady to je! Zvuk zvonu za mými zády oznamuje že to stíhám tak tak. Snažím se nevpadnout jako velká voda do...prázdné učebny? No snad jsem tu sakra správně. "Tak jestli jsem tu blbě, tak jsem v prdeli...to je mi ale uvedení se." Šklebím se sám sobě když si se opřu o lavici v první řadě. Aspoň mám chvilku si vytahat větvičky a lístky z vlasů, nevšimnu si několika vzadu na hlavě které si tam vesele budou mávat světu nejspíš do večera. Dřevo se sformuje do malého stromečku který zůstane na stole a kýve se v imaginárním větru. A mě nezbývá než nervózně čekat. Pokud někdo dorazí ale nervozitu nespatří, jenom pohled od zdánlivě někoho kdo připomíná člověka s různobarevnýma očima a úsměvem na rtech. |
| |||
Pokoj Kelly - Chodba 1. patro Kelly, Hillaris, Tarney, Butler a Maid, Salazar, Ysea Nepřekážím Kelly v jejím náhlém odchodu a samotnou ji rozhodně jít nenechám. Okamžitě vyrážím za ní. Svou rychlostí je oba dozenu dřív než vůbec stačí zahnout za první roh. K Tarneymu tak dorážíme společně. Hillaris zaujme místo vedle dračice a já se postavím vedle černovláska. Pozor si zatím dávám hlavně na dračici. Ani toho vedle ale rozhodně nenechávám bez dozoru. Co dovede dračice už tak zhruba vím, ale u něj nemám nejmenší představu. |
doba vygenerování stránky: 1.3076090812683 sekund